Emmi Itäranta: Strážkyně pramene
„Jakmile v nás všechna voda vyschne, patříme už jen zemi.... Spojencem vody je smrt. Nelze je od sebe oddělit a ani jedno nelze oddělit od nás, neboť z nich jsme koneckonců utvořeni - z proměnlivosti vody a z blízkosti smrti. Voda nemá začátek ani konec, ale smrt má obojí,“ říká Noria, hlavní postava románu finské autorky.
Poslouchejte na Vltavě od 25. března 2016 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Emmi Itäranta (nar. 1976) vystudovala v rodném městě, finském Tampere, divadelní vědu a na Kentské univerzitě v Canterbury v Anglii, kde v současnosti žije i pracuje, tvůrčí psaní. Právě v Anglii začala psát svoji první knihu Teemestarin kirja (doslova: Kniha mistryně čaje). Text v roce 2011 zaslala do soutěže finského nakladatelství Teos a zvítězila. O rok později román vyšel a získal cenu Kaleviho Jänttiho pro mladé finské spisovatele. Záhy však hranice země překonal a zaznamenal celosvětový úspěch.
Děj románu se odehrává ve vzdálené budoucnosti (anebo ne tak vzdálené?!). Po velké přírodní katastrofě vládne ve světě přísný režim, vlády se ujal mocný východní stát Nový Čchien a nastolil vojenskou diktaturu. Život se v tuto chvíli omezil na každodenní starost o jídlo a pití; právě voda se stala nejcennějším bohatstvím. Její zásoby se tenčí a je na příděl, zdroje přísně hlídá armáda, zatajování a skrývání vodních zdrojů je dokonce trestným činem, například stavba nelegálního potrubí se trestá smrtí. Jediná bezpečná místa jsou chýše čajových mistrů.
Dívka Noria se má stát následnicí svého otce, novou čajovou mistryní, ale má také střežit tajemství, jehož prozrazení by znamenalo nebezpečí pro ni i její blízké. Sama nikdy nouzi o vodu nepocítila, a když se přiblíží plnoletosti, pochopí proč. Právě v tu dobu se její otec rozhodne, že dceru do tajemství zasvětí. Zavede ji na místo, „které neexistuje“ - za vesnicí je jeskyně, kde se nalézá pramen, o který on léta pečuje.
Jak s tím naložit? Vždyť „tajemství nás omílají tak, jako voda omílá kameny“ a času není nazbyt: dívčina matka - vědkyně odjíždí za prací do hlavního města, otec umírá a Noria navíc s kamarádkou Sanjou najdou na skládce zvláštní lesklé kotouče, které vydají svědectví o zmizelém světě a jsou to informace vpravdě znepokojivé...
Lenka Fárová na iliteratura.cz v recenzi románu píše: „Přestože se příběh odehrává ve vzdálené budoucnosti a bývá řazen do kolonky literatura sci-fi, nejedná se o klasický katastrofický žánr amerického střihu, kde se mladý hrdina pokouší zachránit svět. Situace jsou až na některé drobnosti víceméně realistické a uvěřitelné. Hlavní hrdinka se snaží zůstat věrna tradici i sobě samé. Rozhodnutí, která na ni čekají, však nejsou v nedemokratickém zřízení snadná.“
Účinkují: Magdalena Borová, Pavla Beretová, Jiří Hanák, Jiří Hromada a Svatopluk Schuller
Strážkyni pramene do češtiny přeložil Michal Švec, vydalo nakladatelství Plus. Dvanáctidílnou četbu připravily Vladimíra Bezdíčková a Hana Kofránková, která je zároveň režisérkou četby. Mistr zvuku Ladislav Reich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
