Emil, Jan a Petr Skácelové
V pásmu věnovaném Emilu Skácelovi a jeho synům, básníku Janovi a výtvarníku Petrovi, zazní úryvky z otcových vzpomínek a básně Jana Skácela. Vysíláme k 30. výročí úmrtí Jana Skácela. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Když se 7. února 1922 narodil budoucí básník Jan Skácel, měl za sebou jeho otec Emil životní peripetie, které by vydaly na román. Pracoval na mlýnech v několika zemích habsburské monarchie, nejdéle na Slovensku, odkud musel po vypuknutí 1. světové války odejít a v roce 1915 byl odvelen na frontu. Po válce se oženil a stal se učitelem ve slováckých Vnorovech. Po narození synů Jana a Petra se rodina odstěhovala do Poštorné u Břeclavi, kde se Emil Skácel naplno věnoval učitelské práci a angažoval se jako sociální demokrat. Začátek 2. světové války zastihl rodinu Skácelových v Brně, kde Emil Skácel získal místo učitele, ale v roce 1941 byl předčasně penzionován. Po roce 1945 přispíval do brněnské Rovnosti.
Ve stejné době přinesl do redakce svou básničku Jan Skácel a v roce 1948 se stal kulturním redaktorem tohoto deníku. Podstatná část odkazu Emila Skácela leží dosud ukrytá v jeho rukopisných pamětech. Mnohdy špatně čitelný rukopis podává na stránkách desítek sešitů
svědectví nejen o životě rodiny Skácelových od počátku 19. století, ale také o zaniklém světě moravského venkova, budování samostatného Československa a dalších převratných událostech 20. století. Z úryvků těchto pamětí a básní Jana Skácela připravila kurátorka Památníku písemnictví na Moravě Andrea Procházková pásmo nazvané Skácelové.
Vysíláme je ke 30. výročí úmrtí Jana Skácela, které připadá na 7. listopad.
Připravila: Andrea Procházková
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Související
-
Poesie Jana Skácela jako hudební inspirace současníků a přátel pohledem Miloše Štědroně
Pořad při příležitosti připomenutí třiceti let od úmrtí moravského básníka a prozaika Jana Skácela.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
