Elfriede Jelineková na Nové scéně

14. květen 2010

Pokud jste si někdy položili otázku, CO SE STALO,KDYŽ NORA OPUSTILA MANŽELA, pak uvažujete stejně jako kontroverzní rakouská autorka - nositelka Nobelovy ceny za literaturu - Elfride Jelineková. Právě tato otázka totiž stojí v titulu její hry, kterou v české premiéře uvádí činohra pražského Národního divadla na Nové scéně (premiéra 15.května 2010)./audio uvnitř/

Režisérem inscenace je Michal Dočekal. Jaroslav Doleček se od něj dozvěděl, že o uvedení hry se uvažovalo už dříve, ale jednání s autorkou nebyla úspěšná.

Kateřina Winterová jako Nora, která opustila manžela

Dramaturgyně Daria Ullrichová o hře Co se stalo, když Nora opustila manžela

Téměř programovou a průlomovou hru NORA Henrika Ibsena na téma problému ženské emancipacenemohla Jelineková minout. Drama „Co se stalo, když Nora opustila manžela“ je, jak již název napovídá,domyšlením Ibsenova textu.Ibsen ve svých hrách vždy nelítostně kritizoval společenský status quo – známý je jeho výrok „a neušetřímani dítě v matčině lůně“. Nora (Domov loutek nebo Dům pro panenky, jak bývá název překládán) bylaale v době jeho života patrně jeho hrou nejprovokativnější, nejskandálnější. Story zní, při nutnémzjednodušení, asi takto: Nora, matka tří dětí, žije v konvenčním, spokojeném a spořádaném manželství.Muž dělá kariéru v bance, Nora je chloubou a potěšením svého manžela. Je roztomilá, jak má být, a takénaivní. Za zády svého manžela podepíše směnky. Je vydírána jiným mužem, který se chce dostat ze dnaa taktéž udělat kariéru. K životu v pravdě nabádá Noru její bývalá spolužačka, která na rozdíl od Noryprošla tvrdou školou života, je samostatná, dalo by se říci v moderním slova smyslu emancipovaná žena.Nora dělá, co může, aby svůj čin zatajila. Nelítostný běh událostí to nedovolí. Manžel se dozví pravdua jeho kariéra a společenská image je ohrožena. Jakmile je ale nebezpečí zažehnáno, chce pokračovatve spokojeném manželství, jakoby se nic nestalo. Nora prohlédne a rozhodne se opustit rodinu - manželai děti. Pointa dramatu byla natolik skandální, že i autor sám nabídl alternativu, napsal druhý „šťastnějšíkonec“, kdy dává manželům Helmerovým do budoucna šanci.Jelineková vychází z Ibsenova textu, domýšlí děj a charaktery s erudicí kultivované a skvělé interpretky.V její hře se setkáme nejen s Norou, ale i s dalšími postavami: manželem Helmerem, pro kariéru všehoschopným Krogstadem, až příliš aktivní přítelkyní paní Lindeovou i dětem oddanou chůvou Annemarie.Divák, který Ibsena nezná důkladně, nebo dokonce vůbec, není ochuzen. Jelineková dokáže všechnypotřebné informace vtipným způsobem vplést do partitury své hry.Noru, která se vzdala bezpečí rodinného krbu, zabezpečení v manželském svazku i svého posvátnéhomateřského poslání, posílá autorka do nové doby. Ocitáme se ve dvacátých letech minulého století,v časech krize těsně před nástupem Hitlera k moci. Nora řeší své rozhodnutí emancipovat se skutečněradikálně – svou novou životní dráhu začíná v prostředí továrny, svým příkladem chce strhnout ostatnídělnice. Můžeme prozradit, že její cesta nebude lehká. Nora si totiž neuvědomuje, že vstupuje do světamužů, do nelítostného boje o kariéru, do bezohledné honby za kapitálem, který zaručuje moc. Jelinekovásleduje tuto „moderní dobu“ a její „hrdiny“ s nadhledem, ironií, ba dokonce sarkasmem. Dokáže býtkrutá, zneklidňující, ale také neobyčejně zábavná.

02053567.jpeg

/zdroj:tisková zpráva ND/

autor: Jaroslav Doleček
Spustit audio