El Paso
Konflikt lidského přístupu s "úřadem" Výraz El Paso znamená v slangu podsvětí krádež či loupež; scenárista a režisér Zdeněk Tyc jej zvolil jako titul pro svůj nový snímek možná proto, že působí kontrapunkticky.
Věra, ovdovělá romská matka sedmi dětí, se totiž snaží vychovávat své potomky k řádnému chování. Aby chodili do školy, nekradli, zkrátka dělali, co se od nich žádá. Sama je však vůči nárokům majoritní společnosti v opozici, i když spíš živelné než programové. Tragickým úmrtím manžela se dostala do těžké situace, nedokáže splácet dluh na nájemném, neuhlídá pořádek v nouzovém obydlí, kam ji přestěhovali. Sociálně necitlivé, i když "předpisové" jednání byrokratů považuje za příkoří. Svým povinnostem a právům nerozumí a vyhovět úřadům neumí, nicméně má pocit, že ji nikdo nechápe. Zprvu nedůvěřuje ani dobrovolníkům, kteří ji podporují - empatickému sociálnímu aktivistovi a mladé právničce. Přitom jí chtějí pomoci v hlavní kauze příběhu - odvrátit nebezpečí, že by jí mohly být odebrány děti. Obecně řečeno, jde tu o konflikt moci úřadu s těmi, kdo se nedokážou přizpůsobit.
Autor pojednává sociální téma mimořádně citlivě, bez křeče, násilných akcentů a sentimentu. Snaží se nelakovat na růžovo, jeho hrdinové nejsou jednoznační. Věra si ponechává tvrdošíjnou urputnost, kterou není snadné akceptovat; ti, co jí pomáhají, se občas unaví. Tycovo zaujetí pro téma je zřejmé, však má za sebou už jeden film s obdobným námětem a slušným výsledkem - snímek Smradi vyprávěl o rodině, která adoptovala romské děti. V El Pasu romskou rodinu svým způsobem "adoptuje" dvojice vstřícných profesionálů.
Tycovo líčení je realistické, názorné, někdy až moc doslovné. Možná se chtěl vyhnout nařčení, že vše probíhá snadno. Některé scény jsou proto zbytečně popisné, opakují se až k nepravděpodobnosti (jízdy stařičkým autem, které vždy spolehlivě selže před kopcem, nebo Věřino náruživě vyčítavé odmítání čemukoliv rozumět, ač není omezená ani hloupá). Na celkovém sympatickém dojmu z filmu to však příliš neubírá. Přispívá k němu i uvážlivě dávkované koření humoru, herecké výkony Davida Prachaře, Lindy Rybové a zejména civilně střídmá Irena Horváthová v hlavní roli (není herečka, zpívá ve skupině Gulo čar). A všechna čest výkonu Vladimíra Javorského - člověk by jeho nelítostného ouřadu vzal nejraději pod krkem.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Falcon
El Paso drama, ČR, 2009, 98 min.
Scénář, námět a režie: Zdeněk Tyc, kamera: Patrik Hoznauer, hudba: Vojtěch Lavička, producent: Ondřej Trojan
Hrají: Irena Horváthová, Linda Rybová, David Prachař, Igor Chmela, Vladimír Javorský, Jana Janěková ml., Petr Lněnička, Leoš Noha, David Matásek, Marie Ludvíková, Simona Peková, Igor Bareš, Denisa Demeterová, Albert Dudy, Nikola Rezanková, Kateřina Poláková, Jan Ištok, Tomáš Fedák, Nelli Dudyová
Nejposlouchanější
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
