Dvakrát Vlasta Chramostová a 17. listopad
Herečka Vlasta Chramostová oslaví 17. listopadu své osmdesátiny. Za více než půlstoletí herecké práce poznala opojné úspěchy (Spalovač mrtvol) i pády, zaviněné politickou nepřízní. Ani v dobách, kdy nesměla vystupovat na jevišti, se svého povolání nevzdala. Sebevyjádření našla v takzvaném bytovém divadle, při němž se soukromý, rozlohou stísněný prostor změnil v jeviště, kde ožívaly velké postavy domácí i světové dramatiky. Některé inscenace byly nafilmovány jejím manželem, kameramanem Stanislavem Milotou - mezi ně patří i Zpráva o pohřbívání v Čechách, kterou uvádí ČT 1 v neděli 19. listopadu v 15 hodin.
František Pavlíček, rovněž zahnaný do umělecké ilegality, zde na příkladu Boženy Němcové zkoumal rozměr neokázalé statečnosti, odvahy přihlásit se k idejím právě proskribovaným. Důležitým okamžikem vzdoru se stává proslulý čin: na rakev Karla Havlíčka Borovského položila Němcová věnec propletený trnovou korunou - na znamení mučednictví. V éře vrcholícího pronásledování každého, kdo veřejně vystoupil proti režimu, zvláště pak signatářů Charty, získává tento výjev rozměr podobenství. Chramostová své hrdince vtiskla ušlechtilou, avšak nepoddajnou tvář, vyzdvihla právo na nezávislý, ba i protestní postoj.
Je ovšem zajímavé, že právě symbolika trnové koruny mohla být různě dešifrována. Pavlíček ji zužitkoval již dříve, když s Otakarem Vávrou spolupracoval na filmu Horoucí srdce (kde postavu Němcové ztvárnila Jiřina Švorcová) - tam vyjadřovala hněv pokrokového lidu zastoupeného právě Němcovou. A jak zmiňuje Vladimír Macura v jednom ze svých esejů, žádoucí ideologický význam přisoudil tomuto legendarizovanému skutku sám Zdeněk Nejedlý. Trnová koruna, evokující pronásledování a utrpení, může být posledku přisouzena i samotné Němcové, stejně jako Havlíček označovaé za národní mučednici. Pavlíčkovu hru můžeme tudíž vnímat jako zajímavý doklad proměnlivého významu téhož symbolu v závislosti na dobových podmínkách.
Další inscenace, ve které rovněž uvidíte Vlastu Chramostovou, má název P. F. 77. V pátek 17. listopadu ji uvádí ČT 1 ve 21.10.
Příběhy zasazené do komunistického období často stavěly na konfrontaci vyhroceně protikladných sil - na jedné straně ničemných aparátčíků, na druhé odhodlaně vzdorujících disidentů. Scénáristé Pavel Kohout a Jelena Mašínová ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Brabcem tento stereotyp prolomili. V televizní inscenaci P. F. 77 se totiž pokusili postihnout všední dny normalizačního období právě v okamžiku, kdy vypuklo běsnění kolem Charty, vhlédli do rozpoložení lidí, kteří toužili jen po "klidu na práci" a chtěli se věnovat své profesi - ať již to byla vědecká dráha, nebo divadelní prkna. Takoví lidé byli často ochotni k různým úlitbám, které po nich režim požadoval. Autoři se zaměřili na často skloňovaná slova odhodlanost, či dokonce hrdinství. A táží se, kudy se vlastně vine mezi věrností vlastním zásadám a ohledy na své nejbližší. Zejména žena to má těžké, myslí-li na budoucnost svých nejbližších, i kdyby to byla všeobecně respektovaná umělkyně, jakou je paní profesorka Damiánová: hraje v Národním divadle, učí budoucí herce, s nimiž chystá absolventské představení Romea a Julie. Zatím se jí dařilo vyhýbat se poklonkování režimu, ale nastane osudný den, kdy v Národním divadle mají všechny významné celebrity podepisovat odsouzení Charty 77, aniž se s jejím textem mohly legálně seznámit...
Vlasta Chramostová, která si nepřízeň režimu vypila až do poslední kapky, postihla ve své stárnoucí hrdince všechny umělce, kteří se snažili kličkovat mezi vzdorem a servilitou, obtížně hledali mez, která by jim dovolila věnovat se svému poslání, aniž by zradili své přesvědčení. Tuto linii, která se dotýká svědomí, považuji za natolik dramaticky nosnou a katarzně silnou, že pouhými přívažky se stávají ostatní pobočné linie. Mám na mysli hrdinčina syna (Jiří Langmajer), před nímž se otevírá slibná vědecká kariéra, pokud maminka nebude "zlobit". Podobně okrajový je též náhled do studentského prostředí, byť v něm krystalizuje jak udavačství, tak akt poněkud okázale teatrálního odporu.
Chramostová se vzepjala k jednomu ze svých nejprocítěnějších výkonů. Její Damiánová ohromí svou vitalitou, schopností nalézt společnou řeč s mladou generací, připravena v nicotných zádrhelech se jednou přihrbit, jindy razantně vystoupit. Dokáže na silvestrovský večírek svých studentů rozverně přijít s klaunským nosem, v přirozeném rozkmitu zvládá jadrný smích i zpřísnělou dikci, od štěkavé halasnosti se rychle přesmykne ke ztišené mluvě. Jen málo televizních děl nabídne tak strhující herectví i tak působivou výpověď.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.
Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice
Komplet 3CD Vladana a Prasopes
Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.
