Dům Válovek v Kladně býval ostrovem svobody. Teď čeká na své docenění

Žákyně Emila Filly, desítky let nedoceňované a opomíjené oficiálním uměleckými proudy i kritikou, v domě poskytovaly také prostor pro setkávání. Po vernisážích v Klubku 55, kde v 80. letech František Tomík pořádal výstavy členů umělecké skupiny Trasa, se u Válovek scházela celá společnost umělců, kurátorů a dalších svobodomyslných lidí – Adriena Šimotová, Olbram Zoubek, Vladimír Preclík, Zdena Fibichová, Jiří Hanke nebo Eva Kmentová.

Mozaiku v koupelně v domě v Kladně sestry vytvořily ze zbytků, které zůstaly z velké zakázky pro podnik v pražské Michli|foto:Kateřina Havránková

Že by se dům v kladenské Bendlově ulici měl stát živoucí připomínkou sester Válových, na to chce poukázat nová výstava v industriálním prostoru Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou. Atmosféru kladenského útočiště sester Válových se tam snaží přiblížit kromě výtvarných děl nebo fotografií i audiozáznam hlasu Jitky Válové, který prostorem zní. „Návštěvníci tu najdou také třeba novinové články o výstavě Válovek ve Špálově galerii v roce 1965 nebo korespondenci s filmařkou Ester Krumbachovou, která je představila manželům Ševčíkovým. Díky tomu pak Válovky vstoupily do širšího povědomí,“ popisuje kurátorka libčické výstavy a někdejší přítelkyně Jitky Válové Dagmar Šubrtová.

Hele Jirko, pojď nám to vyfotit

U příležitosti stého výročí narození dvojčat, která se nesmazatelně zapsala do dějin českého a československého výtvarného umění, vzpomíná na „holky“, jak jim říkali přátelé, fotograf Jiří Hanke. „Nebyly to jen malířky, ale úžasné tvůrkyně. Dávaly tomu celou svou duši. Každý obraz dlouho zkoumaly a mockrát předělávaly, to byla opravdu poctivá tvůrčí práce. Měl jsem to štěstí, že jsem od 80. let skoro každý jejich nový obraz viděl ještě mokrý. Vždycky mi volaly a říkaly – hele Jirko, pojď nám to vyfotit. Chtěly obraz vidět v malém formátu,“ říká Jiří Hanke. Zároveň zdůrazňuje, že jejich dílo komunistický režim nikdy nepřijal a nedoceňoval, takže malířky nedostávaly zakázky ve veřejném prostoru. Musely tak žít velmi skromně.

Sestry malovaly zpočátku v jediné místnosti v domě v Kladně. Ta zůstala tak, jak vypadala před smrtí Jitky Válové v roce 2011|foto:Kateřina Havránková

Inspirace pro společnost

„Chceme na celý fenomén kladenského domu sester Válových upozornit,“ říká galeristka z libčického Uhelného mlýna Andrea Hoffman, podle které jsou dědicové vily ochotni dům za přijatelných podmínek státu nebo městu poskytnout, ale zatím se nedočkali adekvátní nabídky. „Trváme na tom, aby to bylo důstojné vyrovnání. Rádi bychom dopomohli tomu, aby v domě časem vznikla galerie a místo, které by bylo veřejně přístupné. Jitka a Květa byly nejen malířky, ale taky dvě neuvěřitelně zajímavé osobnosti, které svým intelektem a duchovním nastavením, ale také určitou životní ryzostí, přitahovaly široké množství lidí. Rádi bychom, aby se dům, kde všechna jejich díla vznikala, zachoval jako inspirace pro naši i evropskou společnost.“