Dům výtvarnic Válových v Kladně býval místem vzrušených debat umělců. V ateliéru zůstaly zbytky barev i nedopalky

8 fotografií

Vila stojí v Bendlově ulici přímo naproti domu, kde se narodil autor Krtečka, výtvarník Zdeněk Miler. Ateliér měly sestry velkou část života společný – a nevelká místnost jim byla trochu těsná, jak žertem naznačuje Marie Vydrová, která o Jitku Válovou posledních deset let jejího života pečovala. „Tady měla stojan Jitka a naproti zase Květa. A když obě kreslily a občas od stojanu poodstoupily dozadu, tak do sebe narážely,“ vzpomíná Marie Vydrová.

Ateliér Válovek, pohled ze zahrady |foto:Jiří Hanke

V ateliéru nechala rodina umělkyň všechno tak, jak to bylo v době, kdy Jitka Válová jako druhá z dvojčat v roce 2011 zemřela. Stojany, staré pastely, zbytky tub, plechovky s barvami, popelník s nedopalky. Zakouřené stěny, svědčící o silné zálibě v kuřáctví. Koupelnu zdobí dvě velké originální mozaiky ztvárňující orchideje. Ve vedlejším pokoji – přijímacím salonu – jak místnost nazývá Marie Vydrová, velká skříň s nízkými šuplíky a spoustou skic. Prastarý stůl a křesla. V jednom z nich sedávala a tvořila Jitka Válová v době, kdy už byla na vozíčku. „Cigareta, sklenka vína, skici, tak si ji pamatuju,“ popisuje Marie Vydrová, kterou Jitka, přes svou nemoc v závěru života, nabíjela energií a chutí do života. „Jezdívaly jsme spolu na koncerty, na divadelním představení jsme byly ještě měsíc před její smrtí. Do konce života byla plná elánu,“ říká Marie Vydrová.

Velkou ránou pro Jitku byla smrt její sestry v roce 1998. „Trvalo dost dlouho, než se trochu vzpamatovala. Snažila jsem se jí přimět k tomu, aby zase začala tvořit. Což se povedlo. Začala tehdy dělat lité kresby a pastely, na velká plátna už sílu neměla.“ Ke konci života se pak Jitka Válová ve své tvorbě vracela ke svým začátkům a k bibli. „Často jsme pak témata z bible probíraly,“ podotýká Marie Vydrová. Domem zněla vážná hudba.

Jitka a Květa Válovy v ateliéru|foto:Jiří Hanke

Scházeli se tu umělci, Jiří Hanke setkání dokumentoval

Dům Válovek byl před rokem 1989 živým místem, kde se scházeli umělci. „Zažili jsme tady hodně krásných chvil,“ vypráví kladenský fotograf Jiří Hanke, který setkání dokumentoval. Společnost sem chodila hlavně po vernisážích v České spořitelně nebo v Galerii 55, které se soustřeďovaly na české moderní umění a umožňovaly vystavovat i umělcům nepohodlným režimu. V přijímacím pokoji v domě sester Válových pak na matracích sedávali třeba Olbram Zoubek, Vladimír Preclík, Zdena Fibichová, Adriena Šimotová nebo Eva Kmentová. „I když to byla dvojčata, každá byla úplně jiná. Květa dělala hutné malby, figury často překrývaly celé plátno, její kresba byla masivní. Jitka kreslila protáhlé, dlouhé figury, vyjadřovala v nich různé životní situace – jako tíhu života, problémy, víru. Vyjadřovaly se ke stejnému tématu, ale každá úplně jinak,“ popisuje Jiří Hanke. Tvorba Válovek byla podle něj velice poctivá a upřímná, o svých obrazech přemýšlely a chtěly odevzdat vždy co nejlepší práci.

V ateliéru Válovek, setkání po vernisáži|foto:Jiří Hanke

Díla sester Válových visí v řadě českých galerií a jsou ozdobou mnoha soukromých sbírek. Trvalou expozici ale nemají. V roce 2022 budou mít Válovky sté výročí narození. Připomene je například velká výstava v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Do 16. února 2020 je pak k vidění výstava Jitka a Květa Válovy – Z kladenských zápisníků přímo v Kladně, a to v tamním zámku. Výstavu připravila kurátorka a výtvarnice Dagmar Šubrtová a zaměřuje se na raná díla, inspirována Poldovkou. Právě v ocelárně byla za války dvojčata totálně nasazená.