Drážďanský Kreuzchor: tradice, kvalita... a veliká radost
Od historických nahrávek až k současným pohledům za kulisy. Portrét legendárního chlapeckého pěveckého sboru připravili Pavel Ryjáček a Zita Senková.
V dnešní Akademii nás čeká docela exkluzivní příležitost. Podíváme se do zákulisí jednoho z nejlepších, nejslavnějších a nejstarších pěveckých sborů na světě. Je to sbor, jehož domovskou scénou je kostel svatého Kříže – Kreuzkirche – na starém drážďanském náměstí, tedy na Altmarktu. Je to sbor, jehož repertoár tvoří především sakrální hudba – pašije, moteta, kantáty, od raného baroka až po tvorbu současnou. Týden co týden doprovází bohoslužby, a to už víc než sedm století. A pokud dává koncert, můžete si být jisti, že v drážďanském Kreuzkirche mají vyprodáno. Jak by ne, drážďanský Kreuzchor patří k několika málo sborům, které se staly trvalou součástí německého i mezinárodního koncertního života. Běžně se s ním počítá jako se špičkovým tělesem a čekají se od něj špičkové výkony. Pravidelně jezdí po Evropě i do zámoří. Jednotlivé sboristy, tzv. „kruciány“, angažují jako sólisty také renomované operní domy. Samozřejmostí jsou pravidelné nahrávky, vystoupení v rozhlase i televizi. Je to prostě, řečeno dnešním jazykem, super prestižní umělecké těleso.
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.