Doufám, že příčinu smrti Jana Masaryka v budoucnu ještě prověří odborníci napříč obory, říká badatelka Václava Jandečková

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou, překládala, osm let hrála na klavír a jako dospívající dívka ráda trávila čas v kdyňské zkušebně rockové kapely svého bratra. Až později se dozvěděla, že v budově přespávaly oběti provokační Akce Kámen, díky které StB na falešné státní hranici odchytávala občany utíkající po roce 1948 do zahraničí.

Čtěte také

Jak skutečná je fikce a jak smyšlená realita? Akce Kámen vypráví o falešných hranicích mezi Německem a Československem

Tehdy ale ještě netušila, že se stane badatelkou a bude pátrat po kořenech komunistických zločinů. Konkrétně Akci Kámen dodnes věnovala dvě publikace. „Můj děda Ota Tulačka strávil patnáct let v komunistickém vězení a já se jednoho dne začala ptát, co provedl. Proč by ho měli pověsit za to, že lidem pomáhal překročit železnou oponu,“ vzpomíná na svého příbuzného, jenž po roce 1948 zorganizoval významnou převaděčskou síť. Ponořená do archivních materiálů cítila, že na přelomu 40. a 50. let žije víc než dnes.

Touha přijít historickým událostem na kloub ji neopustila. „S minulostí jsme se dodnes nevyrovnali, ve veřejných funkcích jsou lidé – někdejší agenti Státní bezpečnosti, kteří by si těsně po pádu režimu vůbec nedovolili se do nich cpát. Naivně jsem si myslela, že historikové už všechno probádali a co mělo být potrestáno, potrestáno bylo. Ale existují nepromlčené, nevyšetřené zločiny. S tím se nemohu vyrovnat,“ konstatuje.

Od dědových spolupracovníků k Masarykovi

Jednou takovou kauzou je i dodnes nevyjasněné úmrtí diplomata a politika Jana Masaryka v noci z 9. na 10. března 1948. Tento případ ji začal zajímat v roce 2013, kdy darem dostala knihu Jan Masaryk (úvahy o jeho smrti). „Odpoledne jsem si tu knížku prolistovala a řekla si: fuj, tím bych se nemohla zabývat. Když jsem se ale později dostala k materiálům, které nebyly popsány a analyzovány, nedalo mi to,“ popisuje období, kdy se díky pátrání po spolupracovnících svého dědy dostala k výpovědi někdejšího úředníka na ministerstvu zahraničí Jana Bydžovského, jenž ve vazbě vyprávěl o účasti na vraždě Jana Masaryka.

Pohřeb Jana Masaryka|foto:Profimedia

Své dvě knihy Kauza Jan Masaryk. Nový pohled (2015) a Svědectví o smrti Jana Masaryka (2021), které se opírá o výpověď kriminalisty Vilibalda Hofmanna, jenž přijel po Masarykově smrti k Černínskému paláci mezi prvními, lze chápat jako snahu odvést v Masarykově kauze pečlivější, detailnější a soustředěnější práci, než jakou podle ní dodnes odvádí Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

„S Úřadem nemá smysl cokoliv dalšího podnikat, oni si myslí, že jsou moje aktivity nežádoucí. Snad bude po volbách jiná politická atmosféra a postaví se – nejlépe při ministerstvu vnitra – komise s odborníky napříč obory a také se zahraničními experty. Doufám, že dojde třeba i k exhumaci Masarykova těla.“