Do hloubky a na dřeň. Chris Newman probouzel společenské svědomí
Podle Newmana jsme otočné čepy propojující Boha s tím, co děláme. Svoji svéráznou vizi hudby a umění předvedl britský umělec na Expozici nové hudby v Brně.
Když protagonista písňového koncertu vejde do sálu bos, dá se již tušit něco neobvyklého. Když potom Newman začne také zpívat, možná publikum navíc ještě vyděsí. Zavede ho ale do podivných zákrutů kdesi na dně hudebního rybníka. Možná poněkud nehybného, ale spočívajícího na podzemních proudech, které je potřeba odkrýt.
„Umění je přímým obrazem nepřímého,“ tvrdí Newman a svou vizi prakticky předvedl i publiku festivalu Expozice nové hudby. Ať už se jedná o hudbu, výtvarné umění nebo poezii, pro Newmana je tvorba vždy otázkou procesu, který zavede jeho i publikum pod povrch věcí a dovolí všem spatřit jejich pravou podstatu.
Jeho zdánlivě primitivní projev vzniká na základě odhazování konvencí. Newman netaktizuje, hovoří vždy rovnou k věci. Na Expozici nové hudby vystoupil společně s klavíristou Ivanem Šillerem, jeho Nové písně společenského svědomí vnesly do koncertního sálu lidský hlas v úplné nahotě.
„Newman je člověk se silným zábleskem individuality,“ napsal o britském umělci kurátor Eugen Blume. Jedná se podle něj o tvůrce, jemuž se podařilo proniknout do identity hmoty, ať už v malbě, v kresbě, v hudbě nebo ve zpěvu. Znovu spojil to, čemu se obvykle říká osobnost, s nekonečnem. Jen na tomto základě je podle Blumeho umění možné.
Chris Newman provedl v rámci brněnské Expozice nové hudby své kompozice Cantate a New Songs of Social Conscience, Ivan Šiller zahrál jeho Klavírní sonátu č. 16. Koncert se konal 22. října 2022 v brněnském Besedním domě.
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.