Dizzy Gillespie For President! 1/3

03556978.jpeg

V šestapadesátém poslalo ministerstvo zahraničí Dizzyho, aby reprezentoval americkou kulturu v Africe, na Blízkém Východě, ve Středomoří a v Asii. Spolu s Quincy Jonesem sestavil bigband a v lidech od Bejrútu po Dillí zanechal nehynoucí vzpomínky.

1. díl, 2. díl, 3. díl

Dizzy skočil na záda nudnému moderátorovi v Řecku, odzvonil konec Ramadánu v Damašku a zůstal spolu se svými muzikanty oficiálním misionářem hudby, která odmítala studenou válku.

Ve snaze pomoci Američanům tmavé pleti v jejich boji za občanská práva se rozhodl v roce 1964 kandidovat na prezidenta Spojených států. Roku 1972 to zkusil znovu a Nixon ho pozval na večeři. Jeho volební program? Chtěl změnit Bílý dům na Dům blues; případně nahradit bělošské soudce na jihu černošskými. V jeho prohlášeních se mísilo uličnictví s vážnými záměry: navrhoval jmenovat Duka Ellingtona vicepresidentem – „dokáže napálit kohokoliv“, nebo Louise Armstronga ministrem zemědělství – „je odborník na pole s bavlnou a ví, jak vypěstovat dobré brambory.“ „Šéfem FBI by měl být Miles Davis, je tajemný a hlavně navenek nenápadný!

Dizzy Gillespie v roce 1972: