Dizzy Gillespie For President! 1/3
V šestapadesátém poslalo ministerstvo zahraničí Dizzyho, aby reprezentoval americkou kulturu v Africe, na Blízkém Východě, ve Středomoří a v Asii. Spolu s Quincy Jonesem sestavil bigband a v lidech od Bejrútu po Dillí zanechal nehynoucí vzpomínky.
Dizzy skočil na záda nudnému moderátorovi v Řecku, odzvonil konec Ramadánu v Damašku a zůstal spolu se svými muzikanty oficiálním misionářem hudby, která odmítala studenou válku.
Ve snaze pomoci Američanům tmavé pleti v jejich boji za občanská práva se rozhodl v roce 1964 kandidovat na prezidenta Spojených států. Roku 1972 to zkusil znovu a Nixon ho pozval na večeři. Jeho volební program? Chtěl změnit Bílý dům na Dům blues; případně nahradit bělošské soudce na jihu černošskými. V jeho prohlášeních se mísilo uličnictví s vážnými záměry: navrhoval jmenovat Duka Ellingtona vicepresidentem – „dokáže napálit kohokoliv“, nebo Louise Armstronga ministrem zemědělství – „je odborník na pole s bavlnou a ví, jak vypěstovat dobré brambory.“ „Šéfem FBI by měl být Miles Davis, je tajemný a hlavně navenek nenápadný!“
Dizzy Gillespie v roce 1972:Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Hrázný, Poslední rozloučení, O Davidovi a další povídky Biancy Bellové. Povídky současné autorky
-
Henrik Ibsen: Nepřítel lidu. Drama o muži, který měl odvahu vyslovit pravdu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
