Dizzy Gillespie For President! 1/3
V šestapadesátém poslalo ministerstvo zahraničí Dizzyho, aby reprezentoval americkou kulturu v Africe, na Blízkém Východě, ve Středomoří a v Asii. Spolu s Quincy Jonesem sestavil bigband a v lidech od Bejrútu po Dillí zanechal nehynoucí vzpomínky.
Dizzy skočil na záda nudnému moderátorovi v Řecku, odzvonil konec Ramadánu v Damašku a zůstal spolu se svými muzikanty oficiálním misionářem hudby, která odmítala studenou válku.
Ve snaze pomoci Američanům tmavé pleti v jejich boji za občanská práva se rozhodl v roce 1964 kandidovat na prezidenta Spojených států. Roku 1972 to zkusil znovu a Nixon ho pozval na večeři. Jeho volební program? Chtěl změnit Bílý dům na Dům blues; případně nahradit bělošské soudce na jihu černošskými. V jeho prohlášeních se mísilo uličnictví s vážnými záměry: navrhoval jmenovat Duka Ellingtona vicepresidentem – „dokáže napálit kohokoliv“, nebo Louise Armstronga ministrem zemědělství – „je odborník na pole s bavlnou a ví, jak vypěstovat dobré brambory.“ „Šéfem FBI by měl být Miles Davis, je tajemný a hlavně navenek nenápadný!“
Dizzy Gillespie v roce 1972:Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka