Dizzy Gillespie – Praha 1990 3/3

11. května 1990 získal na několik hodin tzv. Sjezdový sál v pražském Pakulu lidský rozměr. Koncert United Nation Bandu Dizzyho Gillespieho, konaný pod záštitou Olgy Havlové, otevřel sólově Dizzy, který zahrál Václavu Havlovi pod balkonem fanfáru.

1. díl, 2. díl, 3. díl

Na pódium pak přišel Giovanni Hidalgo, který svoje conga za pár minut rozžhavil do běla. Na věku a barvě pleti nemusí záležet, prokázal to výběr muzikantů, s nimiž Dizzy v rámci evropského turné přijel do Prahy. Například kubánský altsaxofonista a klarinetista Paquito d´Rivera, žijící od roku 1980 v newyorském exilu. Jeho spontánně výbušná hra pěkně harmonizovala s Dizzyho povahou. Texaský sound a dravčí výraz, to byla hudební řeč tenorsaxofonisty Rona Hollowaye. Elektrický kytarista Ed Cherry rozvíjel odkaz Wese Montgomeryho a v bluseových pasážích navazoval – možná nevědomky – na skvělý vzor Jerryho Hahna. Živou duší skupiny byl kanadský basový kytarista John Lee, který když Cherrymu praskla struna a muzikanti se stáhli z jeviště, vystřihl sólo vygradované až nad hudební stratosféru. Srdcem bandu byl Paquitův rodák Ignacio Berroa, velmistr bicích nástrojů. V závěru večera na rozpálené pódium Dizzy přizval flétnistu Jiřího Stivína, klavíristu Emila Viklického a více než talentovaného trumpetistu Juraje Bartoše; jmenovaní prokázali, že Monkovo Straight No Chaser nejen dobře znají.

Čtěte také: Jazzový program na 8. týden

Night In Tunisia, Tenga, Samba For Carmen, Tenor Song a nepsaná jazzová hymna ´Round Midnight. Bylo to důležité poselství. O hudbě, která se rodí z tepu krve a má lidskou duši. O zázraku otevřeného dialogu mezi několika od Pána Boha nadanými hudebníky.

Dizzy Gillespie v roce 1990 v Hamburku: