Dance Gala v dramaturgii Filipa Barankiewicze
Ve Státní opeře Praha se v neděli uskuteční galavečer, na kterém vystoupí hvězdy světového baletu. Budou mezi nimi první sólisté ze Stuttgartského a Berlínského baletu, Finského národního baletu či špičkoví tanečníci Velkého divadla v Moskvě. Při slavnostním představení nebudou chybět ani sólisté Baletu Národního divadla.
Autorem dramaturgie je budoucí umělecký šéf pražského souboru, nezávislý první sólista a baletní pedagog Filip Barankiewicz. Volba choreografií a zahraničních hostů odráží jeho uměleckou vizi a budoucí směřování Baletu Národního divadla.
Díky nedělnímu galavečeru mám možnost navnadit publikum na to, co chystám v budoucnu
„Choreografové, skladatelé a umělci, kteří se v Praze představí, úzce souvisí s mými nejbližšími plány. Uvidíte velmi klasický repertoár, například choreografie Bournovilla, Cranka, ukázku z Labutího jezera v podání sólistů moskevského Velkého divadla. Bude tam i výběr z moderního baletu, choreografů, jako je Mauro Bigonzetti, Marco Goecke nebo Itzik Galili. Zároveň tu bude prezentována i tvorba tří českých choreografů: Petra Zusky, Viktora Konvalinky a Ondřeje Vinkláta, kteří jsou rovněž součástí mojí vize budoucího směřování Baletu Národního divadla.
Nesmím zapomenout na jednu světovou premiéru, která vznikla přímo pro tento galavečer. Choreografkou je demisólistka Stuttgartského baletu Katarzyna Kozielska, která je podle mého názoru velmi nadějnou, talentovanou choreografkou. Tančit bude první sólista Stuttgartského baletu Daniel Camargo. Je to velmi inspirativní dílo, autorem hudby je známý skladatel Ludovico Einaudi, který skládá hudbu pro film i balet. Bude to nová premiéra pro české publikum.
V rámci galavečera nabídnete směs klasického i moderního baletu. Budete v budoucnu dávat prostor různým baletním směrům nebo dáte přednost klasice, k níž máte přece jen bližší vztah?„Byl jsem odjakživa víc klasickým než moderním tanečníkem, mám silný vztah k tvorbě Cranka, Balanchina, Petipy, Agrippiny Vaganovy a dalších velkých mistrů. Ale to neznamená, že bych v dramaturgii nenabídl širokou škálu děl různého zaměření, od moderny, neoklasiky až po zcela nové zkušenosti.“
Od roku 2003 jste pravidelným hostem Baletu Národního divadla, znáte tedy soubor poměrně dobře. Vnímáte to jako výhodu?„Ano, znám soubor poměrně dobře a oni znají mě. Ale znají mě jako tanečníka, ne jako šéfa, na což si samozřejmě budeme muset zvyknout. Bude to pro ně nová situace. Ale jsem si jistý, že je to výhoda, že je znám. Od první chvíle, kdy jsem stál na této scéně, jsem si připadal, jako bych sem patřil. Samozřejmě to souvisí s mou vizí a s mými cíli. Ale myslím, že každý si zaslouží šanci. Navážu na to, co už zde bylo vytvořeno, i když s sebou přináším jinou zkušenost. Všichni budou mít možnost se zlepšit a třeba budou pod mým vedením pracovat jinak.“
Plánujete nějaké změny v souboru?„Jsem si jistý, že bude mnoho změn. Ale díky tomu, že mám příležitost zde pracovat už rok před svým nástupem, tedy do roku 2016 jako stínový šéf, budu se moci velmi podrobně seznámit s prací každého člena souboru. Zvykneme si na sebe a na základě této zkušenosti už budu vědět, kterým směrem se ty změny budou ubírat. Velmi si vážím toho, co jako šéf dokázal Petr Zuska a kam ten soubor dovedl. V první fázi proto nenastanou žádná překvapení, všichni by měli dál pracovat jako dosud. Ty změny přijdou postupně krok za krokem.“
Existuje ve světě nějaký baletní soubor, který je vám vzorem nebo inspirací?„Teď nedávno jsem měl příležitost nastudovat Crankův balet v Jihokorejském národním baletu v Soulu. V asijských zemích obecně jsem poměrně často tančil. Nyní jsem tam ale pracoval velmi intenzivně osm týdnů. Asijská mentalita vám nedovolí říct: Ne, tohle dělat nebudu. Vždycky uctivě souhlasí. Mám pocit, že slovo ´ne´ snad ani neexistuje v jejich slovníku. Díky tomu jsem zažil situaci, kdy si nikdo nestěžoval, ale všichni šli za společným cílem. Byl to dokonalý příklad kolektivní práce, kdy celý tým usiloval o společnou věc. Tohle rozhodně bude mým cílem.
Jste tanečník a pedagog. Budete dál tančit a učit i jako umělecký šéf Baletu Národního divadla?Určitě se budu snažit učit a koučovat soubor. Mám za sebou hodně zkušeností a myslím si, že to je to nejlepší, když můžete na konci kariéry předat dál, co jste se naučili. Ale tančit nebudu, i když si myslím, že bych stále mohl. Vždycky bylo mým snem ukončit kariéru, až budu na vrcholu. Nikdy jsem se nechtěl ocitnout na potápějící se lodi. Moje povaha by mi nikdy nedovolila slevit z vysokých nároků. Proto si myslím, že nyní nastala ta pravá chvíle ukončit kariéru. Nevěřím v tančící šéfy. Nejde o mě jako o tanečníka, ale o soubor. Budu se snažit je rozvíjet, zajistit nové perspektivy mladým talentům tím, že zajistím dobrou atmosféru, budu je inspirovat a motivovat. Ale ne tím, že budu sám tančit.
