Letošní Noc divadel s podtitulem Pravda, absurdita, odvaha! Otevřená zákulisí, setkání s tvůrci i jedinečné zážitky
Noc divadel každoročně láká návštěvníky k objevování divadelního světa v netradiční podobě po celé České republice. Od roku 2024 se koná v březnu v návaznosti na Mezinárodní den divadla, který připadá na 27. března. Letos tak divadla po celé republice otevřou své dveře už v sobotu 28. března.
Čtrnáctý ročník Noci divadel letos nese podtitul Pravda, absurdita, odvaha a připojuje se tak k oslavám 90. výročí narození jedné z nejvýraznějších osobností našich (nejen divadelních) dějin – Václava Havla.
Program nabídne noční prohlídky zákulisí, divadelní dílny, diskuze s tvůrci i speciální představení a performance. O akci mluvila ve vysílání její koordinátorka Barbora Slaběňáková z Národního institutu pro kulturu a z regionálních divadel Jana Černá Nováková z Beskydského divadla v Novém Jičíně, které se do letošního ročníku také zapojuje.
Výraznou linii letošního programu tvoří projekty, které pracují s otevřeností formátu a zapojením diváků do tvůrčího procesu. Například Impro Jam Session XIV. souboru 420PEOPLE & Veroniky Tököly staví na čisté improvizaci současného tance a hudby, kde se odvaha stát se součástí okamžiku přenáší i na publikum. Podobně participativní charakter má i večer Divadla Procity, které zve diváky přímo do procesu tvorby, nebo imerzivní projekt Prostor Havel Ateliéru NDM v Ostravě, jenž otevírá zákulisí jako místo hledání pravdy skrze texty i osobnost Václava Havla.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Attwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Eugéne Le Roy: Trhan Kuba. Příběh chudého sirotka vyústí v revoltu proti šlechtě
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Petr Zelenka: Očištění. Moralita o cynické podstatě mediálního věku. V hlavní roli Martin Myšička
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
