Dáma s erbem a citem pro šanson. Vltava slaví nedožité devadesátiny Hany Hegerové
Speciální vydání ranní Mozaiky 20. října – s hostem Tomášem Padevětem, autorem nového dokumentárního románu s názvem Carmen – Skutečný život Hany Hegerové. Zaznamenal hodiny rozhovorů, probíral se archivními materiály, množstvím fotografií a vydává tak svědectví nejen o mimořádném životě, ale i vývoji Československa ve dvacátém století.
Osobní vzpomínky a raritní nahrávky
Životní příběh slavné šansoniérky byl velmi dramatický, není to jen úspěšná kariéra a uznání několika generací posluchačů. Odvrácenou stránkou byly problémy s režimem, zákazy i vězení. O tom všem Hana Hegerové více promluvila až na sklonku života právě se svým přítelem Tomášem Padevětem, kterému dala také svolení, aby po její smrti vzpomínky publikoval.
Připomínáme písně, které jsou raritami – například živé nahrávky nebo filmové písně. Zařadili jsme i ukázky hudby, kterou sama Hana Hegerová ráda poslouchala. Netajila se obdivem ke krásným hlasům, mezi její oblíbené pěvkyně patřily například Joan Sutherland nebo Maria Callas.
Osobní vzpomínky s námi sdílela Marta Kubišová, která s Hanou Hegerovou poznávala Paříž, a publicista Josef Vomáčka, se kterým obcházela pražské památky a věnovala se architektuře.
Hana Hegerová se narodila 20. října 1931 v Bratislavě. Jak se svěřila v rozhovoru pro vltavský pořad Setkávání v roce 2005, v jejích žilách kolovala československá, německá i maďarská krev. Maminka byla aristokratického původu a v rodovém erbu měla sovu. „Představte si to, to znamená moudrost, ale že bych byla nějak příliš moudrá? To se nedědí. Mám náhodou ten rodokmen s hlubokými kořeny. Poslušná jsem svým způsobem musela být. Byla jsem vychovávaná, že se má říkat pravda.“
Vzpurná Carmen
V dětství Hana Hegerová vzdorovala rodičům, ve škole organizovala protest. Málo se ví, že odmítla nabídku působit v divadle Jana Wericha. Začínala v divadle v Žilině, v roce 1954 si zahrála svou první filmovou roli ve venkovském dramatu Frona.
Čtěte také
Jako zpěvačka dostala první angažmá během divadelních prázdnin v roce 1957 v bratislavské Tatra Revue. O rok později přišla do pražského divadla Rokoko a její kariéra se naplno rozeběhla.
Následovalo angažmá v Semaforu a začala se objevovat i na světových pódiích hlavně v Německu a Francii. V roce 1967 vystoupila s úspěchem v pařížské Olympii. Se svým milovaným publikem se na koncertech potkávala až do roku 2010. Hana Hegerová zemřela 23. března 2021.
Vltava vzpomíná
Supraphon k výročí Hany Hegerové vydává nové album s názvem Merci! Obsahuje více než dvacítku francouzských šansonů. To bude vltavským Albem dne v 9:30 a získat ho můžete i v naší soutěži.
Haně Hegerové věnuje své vltavské Sedmé nebe také Marta Kloučková ve středu 20. října od 19 hodin.
Související
-
Za Hanou Hegerovou. Nejen jazzové rozloučení s českou šansoniérkou
Opustila nás česká šansoniérka Hana Hegerová. Na její začátky v divadle Semafor, které předcházejí vrcholné šansonové éře, vzpomíná Ondřej Konrád.
-
Hana Hegerová si se svým publikem rozuměla. Poslechněte si její vzpomínky na umělecké začátky
Mimořádnou osobnost naší hudební scény připomínáme rozhovorem ve vltavském Setkávání z roku 2005.
-
Hlasujte pro nejkrásnější píseň Hany Hegerové
Připomeňte si královnu československého šansonu při příležitosti vzpomínky na její nedožité 90. narozeniny a vyberte její nejkrásnější píseň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
