Cyril Gely: Diplomacie

Píše se 25. srpen 1944, k Paříži se blíží spojenecké jednotky, aby přispěly na pomoc povstání, které zuří v ulicích města už šestý den. Velitel německých sil v Paříži, generál Dietrich von Choltitz, ovšem obdržel od Hitlera jasný rozkaz: Paříž je nutno udržet za každou cenu, pokud by měla padnout do rukou spojenců, pak jen jako hromada trosek.

Ke splnění Hitlerova rozkazu je všechno připraveno, podminovány byly všechny pařížské mosty přes Seinu i další strategické objekty. Vykoná loajální generál, který zatím vždy osvědčil bezmeznou oddanost Třetí říši, i tentokrát rozkaz svého vůdce? A zapíše se do historie jako muž, který zničil Paříž?

Vypjaté okolnosti pařížského povstání v srpnu 1944 a následného osvobození města jsou známy především díky polodokumentárnímu románu Hoří už Paříž?, který v roce 1964 vydali novináři Dominique Lapierre a Larry Collins. (O dva roky později podle něj režisér René Clément natočil stejnojmenný tříhodinový film s hvězdným mezinárodním hereckým obsazením.)

V této podrobné „kronice“ posledních válečných hodin v Paříži se můžeme dočíst i o jednáních mezi švédským velvyslancem Raoulem Nordlingem a německým generálem Dietrichem von Choltitzem. Nordling jako příslušník neutrálního státu se z vlastní iniciativy stal prostředníkem mezi francouzským odbojem a velitelstvím německé armády a pomohl vyjednat nejprve přechodné příměří a pak i definitivní von Choltitzovu kapitulaci do rukou generála Leclerca.

Miroslav Táborský jako generál Choltitz|foto: Prokop Havel

Dramatický potenciál, který setkání Nordlinga s von Choltitzem nabízí, vytěžil francouzský dramatik Cyril Gely při psaní své hry s názvem Diplomacie. S využitím obecně známých historických okolností i s patřičnou dávkou autorské licence vystavěl argumentační duel dvou v mnohém protikladných osobností, který navíc musí být sveden v časové tísni a pod tlakem událostí.

V Gelyho hře pronikne 25. srpna 1944 nad ránem švédský konzul Raoul Nordling tajně do sídla německého vojenského velení v hotelu Meurice. Podaří se mu setkat se o samotě s generálem von Choltitzem a získá tak zhruba hodinu na to, aby dokázal zdánlivě nemožné: přesvědčit nacistického generála, aby se vzepřel slepé vojenské poslušnosti.

V bezesporu největší diplomatické partii své kariéry se přitom Nordling může spolehnout jen na umění vyjednávat, budoucnost Paříže závisí na tom, dokáže-li najít oboustranně přijatelné řešení neřešitelné situace.

Napínavý průběh jednání korunuje Cyril Gely překvapivým závěrem, v němž válečné události po svém naloží s právě uzavřenou diplomatickou dohodou. Autor ukazuje, jak obtížná může být definice „správného rozhodnutí“ v nepřehledném dějinném momentu konce války.

Diplomacie Cyrila Gelyho měla premiéru v Théâtre de la Madelaine v roce 2011 a stala se hitem pařížské divadelní sezóny. Vedle režiséra Stephana Meldegga se o to zasloužili především představitelé hlavních rolí André Dussollier a Niels Arestrup. Hra, divadlo i oba herci byli nominováni na prestižní ocenění Prix Moliere 2011.

Pro Český rozhlas hru v roce 2013 zrežíroval Vlado Rusko s Františkem Němcem a Miroslavem Táborským v hlavních rolích.