ČR je už 20 let v CERNu
Česká republika je už dvě desetiletí členem nejrozsáhlejšího výzkumného centra částicové fyziky, Evropské organizace pro jaderný výzkum známé pod zkratkou CERN.
Nejprve tam vstupovala v roce 1992 v rámci ČSFR, poté v roce 1993 už jako Česká republika. CERN provozuje poblíž Ženevy největší urychlovač částic na světě – LHC, kde vědci srážejí proti sobě letící svazky protonů a jader těžkých prvků při rekordně vysokých energiích, aby pronikli hluboko do nitra hmoty, do světa jejích elementárních částic a sil, které mezi nimi působí.
Aby našli odpovědi na takové otázky, jako: Proč je ve vesmíru tolik hmoty a tak málo antihmoty? Existují kromě nám známých rozměrů i další, dosud skryté dimenze? Jaké byly vlastnosti hmoty při obrovských teplotách a hustotách, jaké panovaly ve vesmíru jen kratičkou chvíli po velkém třesku? Co tvoří tzv. temnou hmotu ve vesmíru? Dále chtějí pomocí urychlovače LHC potvrdit existenci nových tzv. supersymetrických částic.
Především však chtějí zodpovědět zatím nevyřešenou otázku, jak vznikla hmota a jakým mechanismu jednotlivé částice nabývají své různé hmotnosti, co vlastně jejich hmotnost určuje. Čeští vědci se na těchto bádáních velmi zdatně podílejí – jak v rozhovoru s Janou Olivovou potvrdil při příležitosti sympozia, které se konalo v Praze u příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské organizace pro jaderný výzkum – CERN – jeden z jejích představitelů, Peter Jenni.
Nejposlouchanější
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.