Conquista naruby. Co by se stalo, kdyby Evropu dobyli Inkové
Francouzský spisovatel Laurent Binet si české čtenáře získal knihami HHhH a Sedmá funkce jazyka. Letos vyšel v nakladatelství Argo román Civilizace pojednávající o alternativních dějinách světa. Petr Šmíd o díle debatuje s překladatelkou Michalou Markovou a hispanistkou Anežkou Charvátovou.
Kniha Civilizace získala roku 2019 prestižní Velkou cenu Francouzské akademie za román. Ve čtyřech oddílech nás Laurent Binet seznamuje s alternativní historií světa, která začíná vyloděním Vikingů pod vedením Erika Rudého v Severní Americe. Vikingové rychle projdou celým kontinentem až k vyspělým civilizacím ve Střední a Jižní Americe. Tyto kontakty přinesou Indiánům imunitu proti evropským chorobám a znalost jízdy na koni. V další části se formou deníkových zápisů seznámíme s neúspěšnou výpravou Kryštofa Kolumba. Jádrem knihy je pak Atahualpova kronika, která mapuje vítězné tažení Inků Evropou. Čtvrtá část je jakýsi epilog v něm se autor zamýšlí nad osudy Miguela Cervatese či El Greca v nově uspořádané Evropě konce 16. století.
Hrátky s civilizacemi
Laurent Binet přiznává, že hlavní inspirací pro něj byla počítačová hra Civilization, kterou hrával v 90. letech 20. století. Podobně si hraje i ve své knize. Kam až ovšem může autor fikce o alternativních dějinách zajít? Má se autor tohoto žánru vyvarovat každé historické nepřesnosti? Jak se Binetovi podařilo zvládnout námět ze spisovatelského hlediska a co všechno je v jeho románu naruby? Nejen tyto otázky v nás podněcuje četba Binetových Civilizací a nové otázky jsou tím, čím nás mohou knihy o alternativních dějinách obohatit především.
Související
-
Jak se překládá (nejen) v časech pandemie. S Anežkou Charvátovou o vydávání studentských překladů
Nejen v době nouzového stavu bojují domácí překladatelé s řadou příkoří. O překladech, které vznikly na Univerzitě Karlově, hovoříme s překladatelkou Anežkou Charvátovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
