Co dokáže zvuk. Neviditelná architektura zasahuje do městského prostoru stejně jako budovy

14. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Reliéfy nových zvonů do věže Husova sboru na Vinohradech, MCA atelier

Architektura nemusí být vždy dům či náměstí, tedy hmotný objekt. Pokud pojem architektura chápeme jako spoluvytváření fyzického prostředí okolo nás, existuje řada cest, jak ho ovlivnit. Takzvaná „neviditelná architektura“ je zajímavá i v kontextu hodnot.

Nenápadná či nehmotná architektura

V současné společnosti je za úspěšný architektonický počin většinou považován výrazný vstup nového objektu. Někdy se ale zdánlivě nenápadná věc může stát dílem zásadnějšího významu, a to jak pro místo samotné, tak i pro vnitřní uspokojení tvůrce – například architekta.

Takovým zásahem může být třeba vložení zvuku do prostoru. Jako v případě osazení nových zvonů na věž Husova sboru od architekta Pavla Janáka v rámci etapové rekonstrukce pod vedením ateliéru MCA.

Zvuk středobodu

Architekt Pavel Janák uvažoval o osazení zvonů už ve třicátých letech, kdy se kostel stavěl, ale – zřejmě z finančních důvodů – nikdy k němu nedošlo. Až v dnešní době se podařilo tuto myšlenku oživit. Také díky pozornosti, která se na kulturní památku upřela díky rekonstrukci.

Čtěte také

Budova sboru plní roli jednoho z center lokálního společenství, jehož existence potvrzuje identitu místa. A tato role se neodehrává pouze na poli liturgickém. Místo se současně stává středem společenského, veřejného i kulturního života.

A právě ten zvony ovlivňují. Nejen v reálné, ale i symbolické rovině: reprezentují existenci komunity, jsou připomínkou lidského času, rytmu života, narození a smrti. Zjednodušeně řečeno – prostor, který obsáhnou svým zvukem, vlastně vyznačují a scelují.

Zvuk zvonů se ve městě může stát zastřešením, zaklenutím, propojením. Může prostor naplnit, prostoupit, pohltit. Můžeme si ho představit jako klenbu, střechu či jakousi všeprostupující strukturu. Je i významným orientačním prvkem.

Tvar zvonu je nadčasový, odvozený od požadavků na výsledný hudební tón a vymyká se možnosti zásahu architekta. Plastické reliéfy na zvonech, tradiční ozdoba a nositel symboliky i informace, zůstávají jedinou součástí, která může reprezentovat dobu jejich vzniku.

Reliéf šíření poselství

Výsledné reliéfy jsou symbolem vyzařování, šíření sdělení z vnitřního středu do dáli. Objekt je tvořen shlukem plastických fragmentů skládajících se do tvaru kříže. Fragmenty, které mohou být jednotlivými tóny – zvuku i poselství – se prodírají ven ze srdce zvonu do povrchu, aby ho pak odpoutáním se opustily ve směřování do nekonečna.

Reliéfy nových zvonů do věže Husova sboru na Vinohradech, MCA atelier
autoři: Pavla Melková ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová