Co dokáže zvuk. Neviditelná architektura zasahuje do městského prostoru stejně jako budovy

Nenápadná či nehmotná architektura

V současné společnosti je za úspěšný architektonický počin většinou považován výrazný vstup nového objektu. Někdy se ale zdánlivě nenápadná věc může stát dílem zásadnějšího významu, a to jak pro místo samotné, tak i pro vnitřní uspokojení tvůrce – například architekta.

Takovým zásahem může být třeba vložení zvuku do prostoru. Jako v případě osazení nových zvonů na věž Husova sboru od architekta Pavla Janáka v rámci etapové rekonstrukce pod vedením ateliéru MCA.

Zvuk středobodu

Architekt Pavel Janák uvažoval o osazení zvonů už ve třicátých letech, kdy se kostel stavěl, ale – zřejmě z finančních důvodů – nikdy k němu nedošlo. Až v dnešní době se podařilo tuto myšlenku oživit. Také díky pozornosti, která se na kulturní památku upřela díky rekonstrukci.

Čtěte také

Pocity ukryté za geometrickými vztahy. Jaký je postoj mezi emocemi a geometrickými formami v architektuře?

Budova sboru plní roli jednoho z center lokálního společenství, jehož existence potvrzuje identitu místa. A tato role se neodehrává pouze na poli liturgickém. Místo se současně stává středem společenského, veřejného i kulturního života.

A právě ten zvony ovlivňují. Nejen v reálné, ale i symbolické rovině: reprezentují existenci komunity, jsou připomínkou lidského času, rytmu života, narození a smrti. Zjednodušeně řečeno – prostor, který obsáhnou svým zvukem, vlastně vyznačují a scelují.

Zvuk zvonů se ve městě může stát zastřešením, zaklenutím, propojením. Může prostor naplnit, prostoupit, pohltit. Můžeme si ho představit jako klenbu, střechu či jakousi všeprostupující strukturu. Je i významným orientačním prvkem.

Tvar zvonu je nadčasový, odvozený od požadavků na výsledný hudební tón a vymyká se možnosti zásahu architekta. Plastické reliéfy na zvonech, tradiční ozdoba a nositel symboliky i informace, zůstávají jedinou součástí, která může reprezentovat dobu jejich vzniku.

Reliéf šíření poselství

Výsledné reliéfy jsou symbolem vyzařování, šíření sdělení z vnitřního středu do dáli. Objekt je tvořen shlukem plastických fragmentů skládajících se do tvaru kříže. Fragmenty, které mohou být jednotlivými tóny – zvuku i poselství – se prodírají ven ze srdce zvonu do povrchu, aby ho pak odpoutáním se opustily ve směřování do nekonečna.

Reliéfy nových zvonů do věže Husova sboru na Vinohradech, MCA atelier|foto:Pavla Melková