„Člověk nikdy nemá jen jeden talent“ aneb Večer s Jaroslavem Vostrým

22. leden 2020

Pořad k 89. narozeninám významného divadelního teoretika, pedagoga, dramaturga, dramatika a režiséra, zakladatele pražského divadla Činoherní klub, působícího v Ústavu dramatické a speciální tvorby na DAMU. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Jaroslav Vostrý (nar. 24. ledna 1931) je nepřehlédnutelnou postavou českého divadelního života od začátku šedesátých let. Svou uměleckou dráhu začal na DAMU v roce 1952, kam se přihlásil na obor divadelní věda a dramaturgie. Jak v pořadu přiznává, byla to trochu pragmatická volba, předpokládal, že na umělecké škole – na rozdíl od původně zamýšlené Filozofické fakulty UK – bude o přijetí rozhodovat přece jen poněkud liberálnější přijímací komise. Během studií, jejichž neodmyslitelným pozadím byly probíhající politické procesy 50. let, našel mezi spolužáky několik důležitých přátel a budoucích spolupracovníků, klíčové bylo setkání s režisérem Ladislavem Smočkem.

V roce 1956 nastoupil do redakce časopisu Divadlo, nejprve jako redaktor a v letech 1961–64 se stal šéfredaktorem. Za jeho působení se periodikum, které do té doby sloužilo především jako nástroj ideologické propagandy, proměnilo v respektovanou divadelní revue, která začala skutečně reflektovat pohyb v českém divadelním prostředí. Jaroslav Vostrý byl vedle Jana Grossmana, Milana Lukeše, Jindřicha Černého nebo Jana Císaře jedním z významných autorů, kteří svými články tuto proměnu uskutečnili.

Čtěte také

V roce 1964 odešel z čela prestižního časopisu do divadelní praxe a založil s Ladislavem Smočkem divadlo Činoherní klub. Během několika let se z něj stalo jedno z předních českých divadel, které sklízelo zasloužený úspěch doma i v zahraničí. Činoherní klub vedl Jaroslav Vostrý jako umělecký šéf, ale působil v něm také jako dramaturg, autor a v neposlední řadě také jako režisér. Svými úspěšnými inscenacemi například Pinterových Narozenin, Voltairova Candida nebo hry Na ostří nože Aleny Vostré, dokonale popřel pravidlo, že schopnost kritické a teoretické reflexe vylučuje nadání k praktické a tvůrčí činnosti.

V roce 1972 musel Jaroslav Vostrý z divadla, které založil a přivedl k evropskému věhlasu, odejít. V letech tzv. normalizace režíroval na oblasti (Ústí nad Labem, Kladno, Pardubice) a externě vyučoval na DAMU a podle Jana Císaře výrazně přispěl k vytvoření nových osnov výuky režie a dramaturgie na činoherní katedře. Do Činoherního klubu se vrátil po listopadu 89 jako ředitel, ale setrval v něm jen krátce, v roce 1993 byl zvolen do funkce rektora AMU.

V pedagogické činnosti, v péči o kvalitu a podobu vysokoškolského studia na DAMU, našel Jaroslav Vostrý od poloviny 90. let způsob, jak dál pozitivně ovlivňovat české divadelní prostředí. Založením Katedry teorie a kritiky a později Ústavu dramatické a scénické tvorby na DAMU vytvořil pro budoucí praktické umělce prostor, ve kterém si zvykají od počátků hlouběji reflektovat vlastní uměleckou práci.

Připravili: Renata Venclová a Radovan Lipus
V pořadu hovoří: Jaroslav Vostrý, Ladislav Smoček, Jan Císař, Jan Kačer, Josef Abrhám, František Fröhlich, Alena Zemančíková a posluchači doktorandského studia na DAMU
Natočeno v roce 2011.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.