Cesta světla

(…) Slavík ve své hudbě osobitě spojuje jazzové, soudobé a lidové prvky. Tyto tři oblasti tvůrčího přístupu se prostírají také na albu Cesta světla, ale bez jedné věci by to bylo ono. Tím je dramatický narativ, prostřednictvím kterého Slavík vypráví příběh narození Spasitele neobyčejně sugestivně. Jednotlivé skladby se buď prolínají, nebo jsou řazeny s neomylným instinktem, aranžmá je neotřelé a nachází nové zvukové barvy a rytmické modifikace. Přitom Slavík ve svém aranžmá vždy respektuje původní melodie, takže je posluchač bezpečně pozná. Můžeme slyšet živelné lidové muzicírování, vrstvení tónin, vokální kánony i působivé harmonické souzvuky, které překvapí precizní intonací a niterným ztvárněním. (…)