České stopy v Krakově
Do historické rezidence polských králů se po českých stopách v červenci před šesti lety vydala Eva Lenartová s polskou publicistkou Martynou Radlowskou-Obrusnik.
Krakov. Až sem za vlády knížete Svatopluka sahala Velkomoravská říše. Dnes je druhé největší polské město metropolí Malopolského vojvodství v jižním Polsku. Do Starého Města vstupujeme Florináskou bránou, obdivujeme zachovalý barbakan, ale máme jiný cíl. Chceme se co nejvíce dovědět o Janu Matejkovi, slavném polském malíři obřích pláten, ilustrujících uzlové body polské historie. Proč? Protože jeho otec byl Čech.
Muzeum Jana Matejka najdeme na Floriánské ulici v domě číslo 41, který rodině Matejků patřil od roku 1749. V roce 1838 se právě tady Čechovi Františkovi a Němce Kateřině narodil syn Jan. Od průvodce se o Matejkovi dovídáme ledacos zajímavého. Kupříkladu i to, čím malíř vyvolal žárlivou scénu své ženy Teodory. Za „velkým“ Matejkovým umění musíme do Sukiennice.
Ve stylové kavárně máme další den schůzku s Jackem Baluchem. Známý polský literární historik, překladatel českých knih a popularizátor české literatury, který zemřel loni 3. července, byl tehdy ve viditelně dobré náladě. K našemu česko-polskému tématu přidal společné svaté, malíře Vlastimila Hofmana, stíhacího pilota Josefa Františka a poslal nás hledat budovu krakovského arestu, kde byl zavřený Jaroslav Hašek.
Protože jsme se hledáním dost zdržely, letem světem jsme proběhly Wawelem a spěchaly na setkání s dalším polským bohemistou Leszkem Mazanem. Krakov je českým městem, prohlásil známý čechofil na uvítanou. Věřte nevěřte, když jsme město opouštěly, myslely jsme si totéž….
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
