Ceny Technologické agentury za výsledky aplikovaného výzkumu
Čidla měřící vlhkost půdy i třeba fotbalového hřiště, elektroletadlo a další projekty snižující spotřebu a chránící životní prostředí získaly letošní ceny Technologické agentury ČR.
Nejlepší řešitelé projektů aplikovaného výzkumu tento týden převzali ceny Technologické agentury České republiky udělované ve čtyřech kategoriích: užitečnost řešení, originalita řešení, ekonomický přínos a řešení pro kvalitu života. Největší pozornost poroty letos zaujala jednoduchá a levná unikátní čidla zaznamenávající otřesy půdy a měřící její aktuální vlhkost a teplotu, která mohou sloužit pro lepší péči o krajinu, zahrádku nebo dokonce fotbalové hřiště, ale také pro přesnější předpovídání událostí související s přemírou, nebo naopak nedostatkem vody v půdě – od jejích sesuvů po optimální využívání vodních zdrojů.
Prototyp čidel byl testován v extrémních podmínkách českých hor i v Himálaji. Oceněny byly také úsporné zvedací plošiny s rekuperačním převodníkem, elektrické letadlo i software, který umožní zemědělcům zvolit optimální množství a druh pesticidů s co nejmenšími účinky na životní prostředí. Na jeho vývoji se podílel tým odborníků z několika institucí či společností. Hlavním řešitelem byl profesor František Kocourek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
Nejposlouchanější
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.