Čas je to jediné, co máte!

19. březen 2007

Většina zmínek o čase se v současnosti nese v duchu povzdechu, politování, smutku, v podobných větách jako: Nemám čas!!! Kdyby jen bylo víc času... Času je vždy málo! Zda existuje řešení, nějaké "skladiště náhradního času" či alternativní zdroje, z kterých lze načerpat, je možné zjistit ve formálně přitažlivé a půvabné knize švédské fyzičky a spisovatelky Bodil Jönssonové (nar. 1942).

Čas - to jediné, co máte, šokuje autorka své čtenáře jednoznačným konstatováním. Pokud oslovený opáčí, kde že má "ten" čas, je vyhráno. B. Jönssonová se s radostí a chutí pustí do odpovědi. V deseti kapitolách je řečeno téměř vše o čase. Především, že pocit, zvaný nemám čas, je jen kulturním fenoménem (patřím ke generaci a kultuře, která si namlouvá, že nemá čas) tzv. zrychlující se doby. Jönssonová vysvětluje jednotlivé pojmy (šetříme čas, čas jsou peníze) a skrze jejich rozbor ukazuje, že mnohdy jde jen o prázdné fráze, "pokličky", kterými se kryje podstata problému, že nejde ani tak o to, zda je času málo nebo dost, ale o jeho využití. Když potkám člověka, který říká, že si koupil něco nového, co by mělo šetřit čas, obvykle se ho, pokud si troufnu, zeptám: "A na co ten čas využiješ?" ... Zdá se, že ti čas utíká pod rukama, jako by plynul stále rychleji a rychleji. Co máš udělat? Koupíš si něco, abys ušetřil čas. Ten přesto běží dál jako o závod, a tak si koupíš něco dalšího, abys ušetřil ještě více času...

Bodil Jönssonová na své pouti zákoutími a nástrahami času proniká suverénně a promyšleně. Uvažuje o čase mládí i stáří, o rozmanitosti, obdobích klidu i pohybu, o čase měřeném a prožitém, přípravném, děleném a neděleném. A přestože je zřejmé, že své reflexe má autorka dostatečně fundované a ověřené, že pracuje s vědeckými poznatky i s příběhy a zkušenostmi z vlastního života i s těmi, které zaslechne ve svém okolí, výsledek se nesnaží formulovat do nějaké pevné základy ani do striktních závěrů. Nabízí sice Shrnutí i Možný individuální rozvoj, do několika bodů soustředěné myšlenky každé kapitoly, ale ty mají sloužit spíš k rekapitulaci a k pozastavení. K zjištění, že platí nejen klišé, prohlašující "všechno je relativní", ale zároveň, že veškeré možné a nabídnuté tváře mohou být inspirativní.

Bodil Jönssonová

Autorka ovšem neuvažuje jen o konkrétních fasetách pojmu "čas". Její myšlenky pronikají i do obecnějších rozměrů, především k souvislostem kulturního vývoje a společenského směřování, které jsou ovlivněny různým tempem (Tempo změn & pojetí času) , rytmem (Rytmus & arytmie) či směrem (Myslet dopředu & zpětně). B. Jönssonová začala ve své knize přemýšlet o času. Postupně lze zjistit, že jde o filosofující, sofistické, moudré i moderní zamyšlení nad současným životním stylem. Pokud této knize věnuje čtenář potřebný díl času a přečte ji, nebude to ztráta.

Člověk musí vynaložit velké úsilí, aby se vymanil z rutinních zvyků založených na stereotypech. Nebo také zvyků založených z představy, že nás neustále honí čas, které možná vznikají z pocitu zbytečnosti. Švédská profesorka na technické universitě v Lundu a zakladatelka Centra pro výzkum rehabilitačních technik napsala zaručený bestseller. Osvětovou, instantní, nízkotučnou příručku srozumitelného pohledu a jednoduchých řešení. Optimistickou a vtipnou. Autorka obratným perem popularizuje "obecně bolavý" problém, sděluje příběh, reflektuje, komunikuje, analyzuje. V postmoderním rámci stvořila light hru i prostor k vážnému zamyšlení.

Bodil Jönssonová, Deset myšlenek o čase, Argo, Praha 2007, překlad: Jana Holá, str. 118.

Spustit audio