Budeme muset redefinovat člověka. Memoáry přírodovědkyně Jane Goodall nepřestávají ve světě vidět důvod k naději

Přírodovědkyně Jane Goodall|foto:NAKLADATELSTVÍ KAZDA

Když začínala se svými výzkumy, vědci nevěřili, že zvířata mají osobnost, nebo že dokážou používat nástroje. Jane Goodall, která poprvé odjela do Afriky v roce 1957, se díky svým objevům stala světoznámou primátoložkou, ale i aktivistkou zasazující se o divokou přírodu či práva zvířat.

„Když mi bylo asi šestnáct let, měl jsem jet s kamarády na výpravu na Slovensko, ale onemocněl jsem a musel jsem zůstat doma a ležet. Zuřil jsem, ale máma mi tehdy koupila knihu Ve stínu člověka, kterou jsem zhltnul a opravdu jsem Jane Goodall propadl. A protože Jane Goodall sleduji takto od dětství, když začal covid, rozhodl jsem se, že přeložím její memoáry,“ vzpomíná překladatel knihy nazvané Důvod k naději: Moje cesta životem na svůj první kontakt s prací britské přírodovědkyně.

V čem byla průkopnicí a jak se na přelomu padesátých a šedesátých let učila fungovat v divoké přírodě? O tom si s překladatelem knihy Martinem Kupkou povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.