Bowling for Columbine

11. březen 2003

Bowling je oblíbenou hrou ve všech částech světa. Večer před školním masakrem v Columbine si několik kuželek shodili dva mladíci, kteří druhý den zastřelili několik spolužáků a následně sebe. Režisér Michael Moore pátrá po kořenech násilí v americké společnosti...

Násilí. Kulky. Střelba. Krev. Smrt. Mohlo by se zdát, že Michael Moore natočil akční retro z osmdesátých let, ale opak je pravdou: dvouhodinový dokument odhaluje agresivitu v občanech Spojených států a samotnou násilnost USA vůči zbytku světa. Sociologa Moorea coby režiséra a moderátora upoutalo vraždění na amerických školách v Littletonu a Flintu, kde studenti zabíjeli své spolužáky, v jednom případě dokonce šlo o šestiletého chlapečka-střelce. Další incidenty, jako bomba Timothy McVeigha v Oklahomě, jen posílily fixaci na tříleté pátrání po kořenech násilí.

Druhý dodatek ústavy Spojených států povoluje Američanům vlastnit střelnou zbraň, prý kvůli odkazu dobyvatelských předků, ale copak Němci, Rusové či Francouzi neměli krvavější dějiny, ptá se Moore předsedy Národní střelecké organizace (NRA), Charltona Hestona - a Heston neumí kloudně odpovědět. "Američané žijí ovládáni televizním strachem a konzumem," tvrdí Marylin Manson, "lidé jsou schválně strašeni a mají potřebu se bránit." Skutečně, většina členů americké domobrany s pýchou ukazuje na své zbraně a říká, že policie ani vláda jejich rodiny neochrání a tak se musí postarat sami o sebe. Kde končí sebeobrana a kde začíná nebezpečné militantní chování, není jasné, stejně jako to, kdo zabrání psychopatům a extremistům v nákupu výbušnin. Na tezi, že policii voláme, protože má střelné zbraně, je něco zvrhlého a pravdivého. Přitom hned na severu, v Kanadě lidé nezamykají vstupní dveře, nestřílejí po sobě a roční kvóta zastřelených na jedno stotisícové město je pouze jeden-dva lidé, zatímco ve Spojených státech jde o několik desítek až stovek. "Kde se to v nás, Američanech, bere," ptá se nešťastně režisér.

Michael Moore na lovu

Dokument postrádá humor, je vážný, maximálně s příchutí tragické komiky, jako když Moore jde do banky, kde ke každému založenému kontu dostane pušku zdarma. Na hlavu postavenou sociální politikou a dusivým školským systémem to začíná, mediálním ovlivňováním (v reálu klesly vraždy o dvacet procent, v ten stejný okamžik zvýšila média zájem o vraždy o šest set procent, proto se zdálo, že se všude vraždí), rozsáhlým zbrojním průmyslem a populární hudbou končí. Témata Moore vybírá selektivně, ne snad z časového důvodu, ale kvůli zbytečnému obhajování obětních beránků - počítačové hry, konzumního satana mnoha rodičů, zcela ignoruje, stejně jako primitivistické akční filmy. Na rozdíl od mnoha jiných dokumentů, které pouze skuhrají nebo nekonstruktivně "předvádí obrázky," se v tomto něco vyřeší - Mooreovi se podaří vynutit na řetězci supermarketů K-Mart zákaz veřejného prodeje nábojů do střelných zbraní. Korunka stodvaceti minut, sice posazená na hlavě obětí, dává Bowling for Columbine smysl a Moore z polohy intelektuálního kritika společnosti přechází do role praktického řešitele problémů. V aktivitách, které ve snímku nejsou zachyceny, šel dokonce tak daleko, že chtěl konkurovat Charltonu Hestonovi při další prezidentské volbě NRA, s programem "kontrolujte své zbraně." Po zhodnocení mentality členů NRA a nehynoucí popularity filmového Mojžíše a kapitána Taylora z Planety opic, se Moore kandidatury vzdal.

Naše rakety Lockheed primárně neslouží k anihilaci

Snímek doprovází řada občerstvujících archivních vstupů a suše podaných faktů, jako třeba historický průřez vražedného působení USA v cizích zemích nebo snaha deklarovat válku neloajálním částem světa, zatímco nezaměstnané matky trpí a raketoplány padají. (To samozřejmě ve filmu není, ale pádu Columbie by se dalo předejít, kdyby kvůli 11. září nebyly odloženy zprávy o špatném technickém stavu raketoplánu.) Jde věru o smutný obrázek, s minimem naděje, že by se kdy něco mohlo zlepšit. Americká agresivní kultura se dotýká nás všech, o tom dnes není sebemenších pochyb, proto je Bowling for Columbine unikátním studijním materiálem, do dnešního dne oceněným dvaceti dvěma cenami a nominací na Oscara za nejlepší dokument.

Moore a jeden z postřelených v columbinském masakru

Související odkazy: oficiální stránka

Bowling for Columbine (Kanada, USA, Německo 2002) Hrají: Michael Moore; Scénář: Michael Moore; Hudba: Jeff Gibbs; Kamera: Brian Danitz, Michael McDonough; Režie: Michael Moore; 120 minut, titulky.

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.