Bohumil Hrabal: Divní lidé. Figurky z kladenských hutí v příběhu známém i z filmu Skřivánci na niti
Syrová každodenní skutečnost v kladenských hutích po únoru 1948. Prózu ze sbírky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet čte Igor Bareš. Uvádíme v rámci vltavského projektu Zakázané léto. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V pořadu z cyklu Pokračování za pět minut se vydáme do kladenských hutí padesátých let 20. století. Vedle ocelářských dělníků vystupují v povídkách Hrabalovy knihy jak přesvědčení i papíroví komunisté, tak zejména příslušníci „poražených tříd“ a zproletarizované inteligence (bývalé profese fungují v textu často jako přezdívky jednotlivých postav, např. Prokurátor, Kavárník, Kněz, Mlíkař), na šrotišti fabriky pracuje skupina trestankyň.
Ústřední povídka Divní lidé zachycuje tuto pestrou společnost v okamžiku, kdy se rozhodla protestovat proti zvýšeni plánu. Právě tehdy na jejich působiště přijíždějí filmaři hodlající natočit „budovatelskou svačinu“ s diskusí o nových zprávách z tisku. Na podkladě těchto Hrabalových povídek vznikl v r. 1969 rovněž film Jiřího Menzela Skřivánci na niti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
