Bohatí Pražané si v Roztokách stavěli letní sídla. Vydejte se po jejich stopách do Tichého údolí

12. březen 2020

Od května do října ožívaly Roztoky u Prahy radovánkami bohatých Pražanů. Své vily, kam jezdili na letní byt, si tam obchodníci či továrníci většinou židovské víry začali stavět v druhé polovině 19. století. Dohromady tu do konce 19. století vyrostlo padesát domů, zachovala se jich asi polovina.

Roztoky předtím bývaly poklidnou obcí, kterou proměnilo zprovoznění železnice z Prahy v roce 1851. Do té doby cesta do Roztok trvala z Prahy pěšky půl dne. Dráha dala příležitost nově vzniklé bohaté společenské vrstvě investovat do rozsáhlých pozemků i okázalých staveb, které projektovali věhlasní architekti. V údolí Únětického potoka se zároveň mohli majitelé vil skrýt před industrializací, která narušovala život v hlavním městě. 

První vila rodiny Haurowitzů, Tiché údolí

„Co se týče architektury, je tu k vidění řada stylů,“ popisuje historička Marcela Šášinková ze Středočeského muzea. „Nejstarší domy jsou ze 70. let 19. století, u nich často nacházíme takzvané alpské prvky – mají vyřezávané štíty. Další vily jsou secesní nebo nesou novorenesanční prvky. “

Vily se stavěly jako rodinné letní bydlení, ale i jako nájemní domy. Na dovolenou sem tak mohly jezdit i méně majetné rodiny. Šťastné období tu ustalo 2. světovou válkou. Řada vlastníků skončila v koncentračních táborech, jiným ani přes prožité útrapy jejich vily nevrátili.

Vila císařského rady Josefa Gottwalda, Tiché údolí

V 2. polovině 20. století se pak některé pozemky dočkaly i rozparcelování. Vyrostly tu pak novostavby, které genius loci narušují. To se stalo i s pozemkem rodiny Menzelových, kde kromě klasicistní vily stával i skleník nebo tenisové kurty. Na části jejich někdejšího pozemku je teď městský park s hřištěm.

Naopak obnovy se nyní dočkala vila čp. 125, která je v majetku města a řadu let chátrala. Památkově chráněný objekt ve stylu eklektickém, s nárožním rizalitem a lodžiemi, nechala postavit rodina Haurowitzových podle návrhu Josefa Blechy. Bude v ní mateřská škola a prostor pro spolky. 

PRAKTICKÉ INFORMACE

Do Roztok se dostanete z pražského Masarykova nádraží vlakem za 20 minut. Stavit se můžete nejdříve na prohlídku zámku, který je otevřený od středy do neděle. K prohlédnutí je tam stálá expozice s názvem Život v letovisku aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt. V zámku si zájemci mohou vzít i vyzvednout brožurku s plánkem Tichého údolí a popisem vil. Cedule s informacemi visí také na parkovišti. Do svého chytrého telefonu si můžete stáhnout i aplikaci, která vás údolím provede.

Další zajímavostí v Roztokách je Braunerův mlýn, v těsném sousedství parkoviště. Otevřený je od dubna do října.

Z Tichého údolí lze dojít do Únětic a dál až na Okoř nebo na Budeč.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.