Blízko divokého srdce. V prosinci uplynulo 100 let od narození Clarice Lispectorové

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Clarice Lispectorové
0:00
/
0:00

Tato nejvýznamnější brazilská spisovatelka 20. století se však narodila v Čečelnyku na území dnešní Ukrajiny. O jejím životě a díle hovoří Petr Šmíd s překladatelkou a portugalistkou Šárkou Grauovou.

V ukrajinském Čečelnyku se 10. prosince roku 1920 narodila Clarice Lispectorová. Dívka, která se původně jmenovala Chaja, žila s rodiči – ruskými vystěhovalci – od útlého dětství v Brazílii. Dnes je považována za nejvýznamnější brazilskou spisovatelku 20. století. O jejím životě a díle hovořila překladatelka a portugalistka Šárka Grauová.

Dílo Clarice Lispectorové není českému čtenáři zcela neznámé. V překladech Pavly Lidmilové vyšel román Blízko divokého srdce života (1973), novela Živá voda (2000) a výbor z povídek Tajné štěstí (1996). Lispectorové prózy najdeme i v antologiích Pět brazilských novel (1982) a Třetí břeh řeky (1996).

Kam směřuje lidská existence?

Ve svých dílech, částečně ovlivněných existencialismem, se spisovatelka zaměřuje na vnitřní svět hrdinů. Platí to i o jejím vrcholném titulu A paixão segundo G. H. (Pašije podle G. H., originál 1964, česky dosud nevyšlo). Věnuje se však i problematice sociálního protestu, či komplikovaným vztahům uvnitř rodiny (především ve sbírce povídek Laços de Família).

Výjimečný talent této svérázné autorky světové publikum objevuje dodnes. Svědčí o tom i biografie amerického spisovatele Benjamina Mosera Why This World z roku 2009, která znovu rozdmýchala zájem o její dílo. Roku 2019 vyšel na Slovensku obsáhlý soubor Všetky poviedky v překladu Jany Benkové Marcelliové. U nás se další překlady Clarice Lispectorové ke knižnímu vydání připravují.

autor: Petr Šmíd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.