Björnstjerne Björnson: Synnöve ze Slunečného návrší
Příběh něžné dívky a divokého chlapce, jejichž dětská náklonost se mění ve velkou vroucí lásku. Z románu uznávaného norského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturučte Jan Vlasák. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Björnstjerne Björnson (1832–1910) je vedle Henrika Ibsena druhou nejvýraznější osobností norské literatury moderního průlomu. V roce 1857 se proslavil novelou Synnøve ze Slunečného návrší. Norové rázem začali číst všechny jeho další „selské povídky“, kterých publikoval celou řadu. Jde o texty z prostředí venkova, zejména ze života sedláků, kteří tehdy v Norsku zosobňovali ideály svobody a svébytnosti. V povídkách, ve své době značně novátorských, se objevuje řada folklorních motivů a je v nich hodně realistických prvků, přestože autor selské prostředí dosti idealizuje.
V letech 1857–59 úspěšně působil jako ředitel Norského divadla v Bergenu. Tady napsal také mnoho básní, z nichž „Ano, milujeme tuto zemi“ se později stala textem norské hymny. Stěžejním obdobím Björnsonovy tvorby jsou 70. léta. Tehdy se angažuje v boji za liberalismus, za norský jazyk a za rovnoprávnost v unii se Švédskem.
V polovině 70. let vydal realistické drama o roli peněz ve společnosti Bankrot, kterým se okamžitě proslavil po celé Evropě a v USA. V 80. letech trávil většinu času mimo Norsko, hodně cestoval a pět let žil v Paříži.
Často vystupoval jako mezinárodně uznávaná politická i kulturní autorita a snažil se prosazovat myšlenku mírového soužití národů. Organizoval akce na podporu menších utlačovaných národů. Zastával se například Ukrajinců, Rumunů, Čechů, a zvláště Slováků.
Björnsonův celoživotní křesťanský humanismus a idealistická víra v lidské dobro přispěly k tomu, že mu v roce 1903 byla jako prvnímu Seveřanovi udělena Nobelova cena za literaturu. Přestože s výjimkou kratších próz a lyriky velká část jeho díla dnes příliš neobstojí, zůstává jednou z ústředních osobností norského kulturního vývoje druhé poloviny 19. století.
Účinkuje: Jan Vlasák
Překlad: Božena Köllnová-Ehrmannová
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2010.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
