Bill Evans – Nekonečný klavír 3/4

19. březen 2015

Koncem roku 1958 otevřela Evansova stoupající pianistická hvězda albem Everybody Digs Bill Evans skvělý cyklus triových nahrávek.

1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl

Tehdy naposledy v sestavě: Sam Jones (kontrabas), Philly Joe Jones (bicí nástroje). Půl roku nato Bill Evans sestavil nové trio v obsazení: basista Scott LaFaro, bubeník Paul Motion a tehdy se zrodila kolektivní simultánní improvizace. Počínaje tématem podněcoval Bill Evans svoje spoluhráče k tvůrčí hře. Ať už improvizovali na Evansovy skladby nebo na jazzové standardy, permanentně sólovali a zároveň se doprovázeli. LaFaro na kontrabas hrál s kytarovou lehkostí, Motian žil v polyrytmech a z bubnů dokázal vykřesat téměř akordovou harmonii.

Všechny tituly alb Evansova tria pro Riverside jsou vynikající: Portrait In Jazz (1959), Exploration (1961), k vrcholům patří Sunday at the Village Vanguard, Waltz For Debby, alternativní snímky At the Village Vanguard (vše 1961): Deset dnů po nahrávce z Village Vanguard, kde někteří návštěvníci klubu doprovázejí skvostnou hudbu permanentním brebentěním, zahynul Scott LaFaro při automobilové nehodě. Bill Evans se z tohoto šoku vzpamatovával rok, pak si vybral kontrabasistu Chucka Israelse a společně s Paulem Motianem natočili zdařilá alba Moon Beams a How My Heart Sings! (obě Riverside, 1962).

Kongeniální otevřené dialogy Billa Evanse s kytaristou Jimem Hallem jsou další kapitolou přinášející alba Undercurrent (dnes Blue Note, 1962) a Intermodulation (Verve 1966). Pro Halla je typický „pianistický“ způsob kytarové hry. S vynalézavostí architekta staví z moderních harmonických postupů. Jeho jiskřivý doprovod je spíše kontrapunktický nebo lineární než paralelní. I v krkolomných tempech hrává na každou dobu jiný akord a nelze než němě obdivovat jeho harmonizační vynalézavost. Evansovou i Hallovou doménou jsou balady volných temp, muzikálnost prověřující více než rychlé skladby. Rytmicky jsou oba pevní v kramflecích a jemně swingují.

(Přejato od časopisu Harmonie č. 2/1998; s laskavým svolením šéfredaktora Luboše Stehlíka)

Bill Evans, Chuck Israels a Larry Bunker hrají Waltz for Debby (1965):
autor: Petr Zvoníček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?