Bílkova vila jako totální výtvarné dílo. Sochař navrhl nejen dům s ateliérem, ale i nábytek
Vilu s ateliérem si nechal sochař František Bílek postavit podle svého vlastního návrhu v roce 1911. Monumentální stavba z režného cihlového zdiva je otiskem Bílkových idejí. Od roku 1963 je nejen dům, ale také téměř veškerá pozůstalost sochaře ve správě Galerie hlavního města Prahy.
Ve vile s ateliérem si návštěvník může prohlédnout nejen vybraná díla Františka Bílka, ale i prostředí, ve kterém žil a tvořil. A proč je tak unikátní?
„Protože Bílek nebyl architekt, ale výtvarný umělec, především sochař, a do architektury domu včlenil svou výtvarnou ideu. Proto vila působí tak zvláštním dojmem, vypadá spíš jako nějaký chrám nebo svatyně. Dojem ze stavby umocňuje půdorys, který je segmentem prstence, režné cihlové zdivo, zvláštní sloupy a plochá střecha. To vše jsou prvky, které byly tehdy velmi neobvyklé, proto stavba na první pohled působila nezvyklým dojmem. Je to ukázkový příklad Gesamtkunstwerk, což je doslovně totální umělecké dílo a jde o stavbu nebo objekt, kde jsou všechny prvky vzájemně propojeny nějakou jednotící ideou, u Bílka je to apoteóza přírody. Půdorys je segment obilného lánu a obilný klas a spousta dalších prvků živé i neživé přírody se zde vyskytuje v celém interiéru,“ vysvětluje hlavní kurátorka Galerie hlavního města Prahy Hana Larvová a kurátorka sbírky Františka Bílka.
Ve vile se nachází prostorný ateliér, kde jsou vystavena některá Bílkova díla, na první pohled návštěvníka zaujmou hlavně monumentální plastiky, ale nalezneme zde také kresby a grafiky. „Zde vidíme jeho největší interiérovou plastiku Úžas, pak je však ještě v Chýnově pětimetrová plastika Modlitba nad hroby. Dále jsou zde vystavena díla z cyklu Cesta, například sochy Mojžíš nebo Adam a Eva. Tohle vše vytvářel na přelomu 19. a 20. století, poté vstupuje do Církve československé a pak se spíše věnuje tématu národních dějin,“ popisuje Hana Larvová a my se z ateliéru vydáváme do rezidenčních částí domu.
V prvním patře můžeme nahlédnout třeba do pokoje pro hosty, kde si všimneme zdobené toaletky, kterou Bílek navrhl pro svou ženu. Veškerý nábytek v domě totiž navrhl umělec sám a téměř vše, co zde návštěvník spatří, je původní. Bílkem navržený interiér doplňují opět ukázky jeho tvorby a některé rodinné fotografie. V druhém patře se pak každý druhý rok objeví nová výstava zaměřující se pokaždé na jiný aspekt umělcova rozsáhlého díla. „Tentokrát jsem výstavu věnovala Bílkovým grafikám, protože i přesto, že byl převážně sochař, byl famózní i při tvorbě grafiky. A já jsem chtěla, aby si návštěvníci představili, jak a z čeho Bílek grafiky tiskl. Výstava se tedy skládá z grafických prací a matric. Třeba zde je výsledný tisk Křížové cesty a na druhé straně vidíte matriku, kterou si pro tisk vyřezal,“ přibližuje aktuální výstavu Hana Larvová.
Předtím než se František Bílek přestěhoval do Prahy a navrhl si vilu na Hradčanech, bydlel v Chýnově u Tábora, kde si na pozemku po svém otci navrhl a nechal postavit venkovský dům s ateliérem. Obě stavby pojí režné cihlové zdivo. Dům v Chýnově dnes také spravuje Galerie hlavního města Prahy a je zde stálá expozice. Od 4. listopadu do konce dubna je však přístupný pouze po telefonické objednávce.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: Každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Vstupné: Plné 120 Kč, snížené 60 Kč
Cesta: Vystoupíte na tramvajové zastávce Chotkovy sady, následně asi minutu pěšky.
Další informace: 10. 11. od 14. hodin se koná komentovaná prohlídka Ateliéru Františka Bílka. Další doprovodný program (přednášky a jiné akce), konající se ve vile, se vždy objevuje na webových stránkách Galerie hlavního města Prahy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
