Bezruký Frantík pod Palmovkou připomíná skutečný příběh bezrukého spisovatele a podnikatele
Skutečný příběh bezrukého chovance Jedličkova ústavu Františka Filipa je tématem první premiéry letošní sezóny v Divadle pod Palmovkou. Hru Bezruký Frantík, jak se spisovateli a podnikateli říkalo, napsali Tomáš Dianiška a Igor Orozovič. Klíčovým tématem dramatizace je pozitivní diskriminace hendikepovaných.
Bezruký František Filip se narodil v roce 1904 v Jamné nad Orlicí. Postupně se naučil všechno dělat nohama. Cvrnkat kuličky, psát knihy, malovat nebo vyřezávat loutky. S lidmi si běžně třásl nohou a udělal to tak i s americkým prezidentem Hardingem během amerického turné pěveckého souboru Jedličkova ústavu, ve kterém vystupoval. O osud Bezrukého Frantíka se před pěti lety začal zajímat herec a hudebník Igor Orozovič. „Hlavním tématem je tady to, co člověk dokáže zvládnout svojí vůlí a pozitivním přístupem, i když nemá ruce."
Drobný, vždy pečlivě upravený elegán byl navzdory svému osudu známý svým pozitivním přístupem k životu. „Jeho pozitivismus mě hodně štval. Říkal jsem si, že to přece není možné, aby byl takový. Nakonec jsme našli knihy, které napsal a z nich bylo patrné to, co jsme z něj cítili - že na konci života byl vlastně vůči lidem zahořklý." Dalším silným tématem jeho příběhu je podle Igora Orozoviče vztah Bezrukého Frantíka k ženám.
Tvůrci svou, jak říkají černo-černou groteskní komedii, zdramatizovali třeba i tím, že nechali Frantíkova otce utéct od rodiny. V jejich pojetí neunese fakt, že se mu narodilo postižené dítě. Režie inscenace je kolektivním dílem všech, kdo se na ní podílejí. V titulní roli se představí Jakub Albrecht a spolu s ním Tereza Dočkalová, Nataša Mikulová, Adam Vacula i autoři hry Tomáš Dianiška a Igor Orozovič. Ten navíc spolu s Ivanem Acherem složil pro inscenaci hudbu.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Dar osudu, Mrtvá a Mrtví se nevracejí – povídky nonkonformní spisovatelky Florbely Espancy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
