Bezobratři: Desátý den trní

19. únor 2014

Ani se nechce věřit, že skupina Bezobratři už existuje 10 let. Při té příležitosti sobě i svým příznivcům nadělila nové CD, jmenuje se Desátý den trní a obsahuje 12 písní. Jedna je lidová, čtyři autorské a ke zbývajícím sedmi lidovým textům Bezobratři zkomponovali hudbu. Inspiraci nehledali jen na Moravě, Slovensku a na Ukrajině, ale i v lidové hudební tradici na Balkáně.

Kapela stále staví na akustickém zvuku, ale pozměnila obsazení kapely a s ním i instrumentář – violoncello nahradil kontrabas, k některým pro Bezobratry typickým dechovým bezovým nástrojům, např. fujaře, koncovkám, píšťalám a píšťalkám přibyl předchůdce klarinetu chalumeau a také bodhran, davul a další perkusní nástroje. Kapela Bezobratři zapracovala i na vokálním projevu, sólovém i sborovém.

Skupina Bezobratři sklidila úspěch hned se svým debutem. Vyšel v roce 2007 a dostal vtipný název BezCelel. Za druhé album Bezobav získala cenu Anděl v žánrové kategorii world music. Jestli zaboduje i třetím albem, to uvidíme až za rok.

Výběr z obsahu CD:

Jedenáct panen usnulo (Jan Běťák / lidový)Aj, naše selo (Jiří Veska / Jiří Veska; rozvernou píseň „Aj, naše selo“ složil dávný přítel kapely Jiří Veska a Bezobratři ji mají v repertoáru delší dobu, teď se dočkala i záznamu)Červona kalina(Jan Běťák / lidový)Kdyby sem já věděl (Jan Běťák / lidový)Keď som pásol na podole (Jan Běťák / lidový)Stojí jablonečka (Jan Běťák / lidový)

arr. a i: Bezobratři:Jan Běťák – zpěv, housle, violaTomáš Byrtus – bodhran, davul, velký buben a další perkusePavel Cisárik – zpěv, píšťaly, fujara, koncovky, chalumeau, gajdy, zvonkohra, drumleKlára Cisáriková – zpěv, housleJaroslav Mareček – kontrabasPetr Šebela – zpěv, akordeonJan Glembek (host) – cimbál

autor: Ivana Radechovská
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.