Beethoven zněl při premiéře jako na rockovém koncertě
Hudební skladatel, ale také velký humanista a vizionář Ludwig van Beethoven se narodil před dvě stě padesáti lety a celý svět si toto výročí nejrůznějším způsobem připomíná. Nejvíce pochopitelně dvě města, s nimiž je tento velký skladatel navěky spojený: jeho rodiště Bonn v severním Německu a rakouskou Vídeň, kde strávil dvě třetiny života.
Vrátit Beethovenovu hudbu na místa, kde původně zněla, má v plánu orchestr Akademie Wien. O projektu Resound, který je součástí vídeňských oslav výročí, hovořil jeho umělecký vedoucí Martin Haselböck. „Důvody, proč jsme se vydali do původních sálů, bylo více. Běžel výzkumný projekt, v němž badatelé z Berlína měřili akustiku těchto prostor, z toho jsme se hodně poučili o tom, kolik hráčů Beethoven potřeboval mít v orchestru pro tu kterou příležitost. Umíme teď velmi dobře rekonstruovat dobovou situaci provedení Beethovenových děl,“ říká Haselböck a přirovnává atmosféru Beethovenových premiér k rockovému koncertu.
Bonn je sídlem instituce Beethoven Haus. Nejde jen o muzeum v rodném domě skladatelově, ale o instituci, zabývající se badatelskou, sběratelskou, vydavatelskou a výstavní činností. Jejím šéfem a také programovým ředitelem beethovenovských oslav je Malte Böcker. „Všechny projekty k jubileu jsou spojeny logem BTHVN 2020, je to šifra, kterou Beethoven sám podepisoval své dopisy nebo partitury, prostě vynechal samohlásky. Pod každé z písmen jsme schovali jedno téma.
První představuje mladého Beethovena, rodáka z Bonnu, zdejšího občana, který v Bonnu strávil třetinu svého života, což se málo ví. Beethoven jako skladatel, to je centrum všeho. U této osobnosti je pozoruhodné jeho humanistické smýšlení a vizionářství. Beethoven a příroda je poslední téma. On se velmi rád procházel v přírodě, komponoval při tom – mimochodem jeho nejslavnější portrét s rudým šálem zobrazuje skladatele, jak uprostřed přírody komponuje svou Missu solemnis. Takže abych to shrnul: B jako Bonn, T jako Tonkünstler, tedy skladatel, H jako Humanismus, V jako vizionář a N jako Natur, příroda.“
Ludwig van Beethoven je osobnost globální. A globální dopad má mít jeden z projektů beethovenovského roku: Devátá symfonie s Ódou na radost prováděná na devíti koncertech na všech pěti kontinentech zeměkoule v lokálních jazycích. Za projektem stojí rozhlasový orchestr ORF a jeho charismatická šéfka Marin Alsop. Předpokládáme, že při koncertech nedojde k podobné kuriózní a absurdní situaci, jaká nastala při provedení Deváté v Praze roku 1930. Slavily se tehdy osmdesátiny Tomáše Garrigua Masaryka. Koncert, který dirigoval Alexander Zemlinsky, se stal záminkou pro výpady českého nacionalistického tisku. Důvody? Čeští sólisté zpívali Beethovena… německy.
Beethovenský rok na Vltavě
Jak si budeme připomínat 250 let od narození skladatele?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
