Beethoven z Ostravy: Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 4. - Kristus na hoře Olivetské
Beethoven 250: Kristus na hoře Olivetské, tímto jediným oratoriem Ludwiga van Beethovena byl uvozen první z řady 29 koncertů, které má až do 28. září v Moravskoslezském kraji na programu Svatováclavský hudební festival. Zahajovací koncert ze dne 3. září začal v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě 4. symfonií (1806), jejíž velkou část napsal Beethoven jako host prince Lichnovského, na zámku v Hradci nad Moravicí, ne příliš vzdáleného od Ostravy.
Dirigováním této symfonie, kterou Robert Schumann přirovnal k „štíhlé řecké dívce mezi dvěma Northlandskými obry“, debutoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava dirigent Petr Popelka, který se stal od této sezóny hlavním hostujícím dirigentem tohoto orchestru. Samotné oratorium op. 85 Kristus na hoře Olivetské v sobě spojuje dva výjevy z evangelia: Ježíšovu úzkostnou modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho následné zatčení.
Připravila: Renáta Spisarová.
Jak sám dirigent Popelka v rozhovoru potvrzuje, oratorium v sobě nese v mnoha ohledech paralelu mezi postavou Krista a samotným Beethovenem. Hlavních pěveckých partů se zhostil Richard Samek a Jana Sibera, velkou roli sehrál také Český filharmonický sbor Brno. Pro pondělní vysílání pořadu Klasika plus připravila Renáta Spisarová, natáčel tandem František Mixa a Lubomír Výrek.
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
