BáSnění Pavla Preisnera
Poslechněte si oblíbené poetické texty pedagoga, malíře, ilustrátora a básníka Pavla Preisnera.
14.03.2022V 90. letech, během studií na Pedagogické fakultě UP v Olomouci, založil Pavel Preisner (*1970) výtvarné romantické sdružení ROMAN, společně s kolegy Alešem Szotkowskim a Michalem Navrátilem.
V brněnském nakladatelství Host vydal své první dvě sbírky poezie Ulomili (1996) a Usuch a v roce 2005 v nakladatelství M.A.P.A. poetické texty Budem Nudlit. S desetiletým odstupem vyšla Pavlu Preisnerovi sbírka textů Cosi s čímsi (2016), a to jako soukromý bibliofilský tisk. Následovala Srst smrku (2020) v nakladatelství Archa a v témže roce k autorovým padesátinám Kůstky stébel v nakladatelství Jaroslava Kovandy JáSám.
Od roku 1999 působí Pavel Preisner jako výtvarný pedagog na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění. Žije ve Zlíně.
S autorem připravil Dominik Mačas.
Natočeno v roce 2020.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Ivan Martin Jirous: bez názvu Ze zeleného houští… (ze sbírky Magorova mystická růže, Vetus Via 2010)
- Miloslav Topinka: bez názvu Nebo Chlebnikov… (fragment ze sbírky Trhlina, Trigon 2002)
- Roger Gilbert-Lecomte: Skrytý život (z výboru Život láska smrt prázdno a vítr, Malvern 2006, překlad Věra Linhartová)
- Pavel Preisner: Skandál, Perlustrace přízraku, Jesle (ze sbírky Cosi s čímsi, soukromý tisk 2016)
- Pavel Preisner: bez názvu Všemu tady vržou panty… (ze sbírky Kůstky stébel, nakl. Jaroslava Kovandy JáSám 2020)
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
