BáSnění Michaela Konůpka
V BáSnění tento týden ze svých oblíbených poetických textů vybírá česko-norský spisovatel, esejista a překladatel Michael Konůpek.
Michael Konůpek (1948) se narodil v Praze, v rodině romanisty Jiřího Konůpka, jeden dědeček byl matematik, filozof a spisovatel Karel Vorovka a druhý malíř a grafik Jan Konůpek, na Islandu měl strýce Káriho Valssona.
Michael vystudoval na Karlově univerzitě sociologii a filozofii. Vystřídal různá zaměstnání, stal se signatářem Charty a v roce 1977 byl vystěhován, vypovězen, emigroval (všechno dohromady) do Norska. Žije v Oslo jako „překladatel a spisovatel“. Zpočátku působil mimo jiné jako pracovník pro ohroženou mládež, přednášel na univerzitě, pracoval v Institutu pro učitele… a současně se podílel na norských překladech děl Milana Kundery, Bohumila Hrabala, Jaroslava Seiferta a Ivana Diviše. Sám je autorem dvou úspěšných románů, z nichž Böhmerland 600cc vyšel i česky.
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Natočeno v roce 2021.
ÚDAJE O VYDÁNÍ
- Ivan Diviš: bez názvu Básník tu není proto… (úryvek z knihy Teorie spolehlivosti, Torst 2002)
- Jiří Pištora: Lapkové (publikováno v časopisu Mateřídouška, č. 2/1969)
- Arne Ruste: Bobr – dopisy v kůře (ze sbírky Vnitřní kruh z roku 1999 přeložila Jarka Vrbová, prezentováno na veletrhu Svět knihy v rámci večera Polární záře věnovanému poezii ze severních cípů Evropy, 12. května 2001 v kostele sv. Martina ve zdi v Praze)
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
