BáSnění Eduarda Ovčáčka

Eduard Ovčáček (1933–2022) byl básník, grafik, sochař, malíř, fotograf, typograf, kurátor a vysokoškolský pedagog. Ve své tvorbě se zabýval malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi. 

Tento třinecký rodák vydal v roce 2017 sbírku své poezie z 50. a 60. let minulého století pod názvem Slova znova slova, obsahující i řadu grafických básní. Od konce padesátých let minulého století až do roku 1968 se soustavně věnoval rozvíjení techniky strukturální grafiky a malby, později se zabýval i technikou serigrafie a přesahy různých médií.

Od roku 1964 Eduard Ovčáček žil a pracoval v Ostravě, v letech 1984 až 1989 se z politických důvodů usadil v Praze, kde později podepsal Chartu 77. V letech 1991–2012 působil jako vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě. Nejprve po založení Ostravské univerzity v roce 1991 řídil katedru výtvarné tvorby, v dalších letech po ustavení Fakulty umění vedl katedru kresby a grafiky. Jako kurátor zorganizoval řadu výstav s názvem „Česká serigrafie“ u nás i v zahraničí.