BáSnění Eduarda Ovčáčka
Poslechněte si oblíbené poetické texty vizuálního básníka, grafika a sochaře Eduarda Ovčáčka!
Eduard Ovčáček (1933–2022) byl básník, grafik, sochař, malíř, fotograf, typograf, kurátor a vysokoškolský pedagog. Ve své tvorbě se zabýval malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi.
Tento třinecký rodák vydal v roce 2017 sbírku své poezie z 50. a 60. let minulého století pod názvem Slova znova slova, obsahující i řadu grafických básní. Od konce padesátých let minulého století až do roku 1968 se soustavně věnoval rozvíjení techniky strukturální grafiky a malby, později se zabýval i technikou serigrafie a přesahy různých médií.
Od roku 1964 Eduard Ovčáček žil a pracoval v Ostravě, v letech 1984 až 1989 se z politických důvodů usadil v Praze, kde později podepsal Chartu 77. V letech 1991–2012 působil jako vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě. Nejprve po založení Ostravské univerzity v roce 1991 řídil katedru výtvarné tvorby, v dalších letech po ustavení Fakulty umění vedl katedru kresby a grafiky. Jako kurátor zorganizoval řadu výstav s názvem „Česká serigrafie“ u nás i v zahraničí.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Eduard Ovčáček: Výběr básní z let 1953–1960 z antologie Slova znova slova, Ostravská univerzita, 2016M
- Mimmo Rotella: fonické básně 1949–1963 (Poèmes phonétiques de Rotella), časopis OU, revue-disque 23–24
- Arthur Rimbaud: Věčnost, překlad Vítězslav Nezval, ze sbírky Má bohéma, Československý spisovatel, 1977
- Bernard Heidsieck: Poème-partition Le Quatrième Plan, 1963, časopis OU, revue-disque 23–24
- Brion Gysin: Permutations, 1960, časopis OU, revue-disque 23–24
- Eduard Ovčáček: Výběr básní z let 1961–2000 z antologie Slova znova slova, Ostravská univerzita, 2016
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
