BáSnění Eduarda Ovčáčka
Poslechněte si oblíbené poetické texty vizuálního básníka, grafika a sochaře Eduarda Ovčáčka!
Eduard Ovčáček (1933–2022) byl básník, grafik, sochař, malíř, fotograf, typograf, kurátor a vysokoškolský pedagog. Ve své tvorbě se zabýval malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi.
Tento třinecký rodák vydal v roce 2017 sbírku své poezie z 50. a 60. let minulého století pod názvem Slova znova slova, obsahující i řadu grafických básní. Od konce padesátých let minulého století až do roku 1968 se soustavně věnoval rozvíjení techniky strukturální grafiky a malby, později se zabýval i technikou serigrafie a přesahy různých médií.
Od roku 1964 Eduard Ovčáček žil a pracoval v Ostravě, v letech 1984 až 1989 se z politických důvodů usadil v Praze, kde později podepsal Chartu 77. V letech 1991–2012 působil jako vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě. Nejprve po založení Ostravské univerzity v roce 1991 řídil katedru výtvarné tvorby, v dalších letech po ustavení Fakulty umění vedl katedru kresby a grafiky. Jako kurátor zorganizoval řadu výstav s názvem „Česká serigrafie“ u nás i v zahraničí.
ÚDAJE O VYDÁNÍ:
- Eduard Ovčáček: Výběr básní z let 1953–1960 z antologie Slova znova slova, Ostravská univerzita, 2016M
- Mimmo Rotella: fonické básně 1949–1963 (Poèmes phonétiques de Rotella), časopis OU, revue-disque 23–24
- Arthur Rimbaud: Věčnost, překlad Vítězslav Nezval, ze sbírky Má bohéma, Československý spisovatel, 1977
- Bernard Heidsieck: Poème-partition Le Quatrième Plan, 1963, časopis OU, revue-disque 23–24
- Brion Gysin: Permutations, 1960, časopis OU, revue-disque 23–24
- Eduard Ovčáček: Výběr básní z let 1961–2000 z antologie Slova znova slova, Ostravská univerzita, 2016
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.