Bakkheia překračuje hranice tanečním krokem
V pražském Divadle Ponec mělo 19. února českou premiéru představení Bakkheia slovenského tanečníka a choreografa Petera Šavela. Inscenace byla zařazena do prestižního výběru dvaceti nejlepších děl sítě Aerowaves pro rok 2015. V dubnu se spolu s ostatními nominovanými představí v Barceloně na festivalu Spring Forward v Barceloně.
Co je Bakkheia? V anonci divadla čteme: „Bakkheia je tanec na hranici mezi divákem a performerem, mezi společenskou normou a animalitou. Divák do představení pronikne postupně a nenásilně. Ale dříve než si to uvědomí, chvěje se, dotýká se, cítí.“ Ústředním tématem produkce je otázka živočišnosti, empatie, ztráta schopnosti komunikovat.
Peter Šavel, který je tentokrát „pouze“ choreografem, k jmenovaným pojmům dospěl zkoumáním pocitu osamělosti: „Když jsme o tématu přemýšleli, došlo nám, že jakkoliv jsme obklopeni médii, sociálními sítěmi i lidmi, vlastně se cítíme opuštěni. A navíc se sami izolujeme technologiemi, které používáme. Skrze tuto otázku samoty jsme se dostali k izolaci, a pak už vyvstala otázka, jak vlastně dnes spolu komunikujeme.“
Umění rozmlouvat, ale také schopnost naslouchatNa jevišti se pohybují jednak bytosti, které se snaží rozmlouvat, ale vlastně neposlouchají, chybí jim empatie a snaha se dorozumět. Protilehlým pólem jsou bytosti snažící se očistit, odbourat všechny bloky. V představení zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha. I v ní se podle Petera Šavela střetávají protikladné póly: „Bach je podle mne matematicky přesný, strukturovaný, ale přesto má v sobě neuvěřitelnou lidskost, citlivost a citovost.“
Tři lidé hledají téma svým pohybemV Bakkheie vystupují tři interpreti, každý z jiné země, každý s jinou taneční zkušeností. Tereza Ondrová z České republiky, Soňa Ferienčíková ze Slovenska a Gyula Cserepes z Maďarska. Peter Šavela jim nabídl metodu, jak přistupovat k pohybu, jakým systémem s ním pracovat. Byť je představení improvizované, vždy je třeba zadat základní parametry, které pohyb i výsledek sjednotí. Tanečnice Tereza Ondrová s Peterem Šavelem spolupracovala už dříve na úspěšných inscenacích Much More Than Nothing a Boys Who Like to Play With Dolls. Bakkheia je jejich třetím společným projektem.
Nejposlouchanější
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Karel Ladislav Kukla: Z ráje do pekla. Bujný svět výstředních dobrodruhů hýřících do bílého rána
