Audiodějiny jazzu: Klíčové momenty
Je až neuvěřitelné, jak rychle se jazz rozvíjel - od prvních nesmělých náznaků své existence až k sebevědomé vyzrálosti potřeboval pouhá tři desetiletí.
Audiodějiny jazzu vysíláme vždy první dva pátky v měsíci v pořadu Jazzofon od 9:00. Zobrazit všechny díly.
V lidské povaze je odjakživa zřetelná snaha vnášet určitý řád i do dějů, které probíhají samovolně a bez nějakých předem stanovených pravidel. Nejinak je tomu i u jazzu, tedy hudebního žánru, který vznikl spontánně díky shodě celé řady okolností. A tak se díky práci hudebních historiků a badatelů začalo hovořit o "klíčových momentech" v dějinách jazzu, momentech, kterým kdysi dávno nikdo příliš velkou pozornost nevěnoval.
Jako jeden z prvních takových počinů bývá označována skladba Irvinga Berlina Alexander's Ragtime Band z roku 1911. Pravda je, že ragtimoví puristé tehdy Berlina roznesli na kopytech, ale skladba měla obrovský úspěch a život šel dál.
Podobně to probíhalo i v případě blues, které svou ustálenou podobu nabývalo v 10. letech minulého století. Dallas Blues, St. Louis Blues a další a další. Někdo byl nadšen, jiný pohoršen, blues si šlo svou cestou a lidé ho poslouchají dodnes.
Dalo by se tak pokračovat přes první jazzové gramofonové nahrávky a malé i velké orchestry, improvizaci, rasovou segregaci až do dnešních dnů. Na tak dlouhou cestu však není v Jazzofonu dostatek času, ale pár důležitých momentů doložíme hudbou. A domnívám se, že hudbou nanejvýš zajímavou.
St. Luis Blues v podání zpěvačky Bessie Smith a trumpetisty Louise Armstronga v r. 1925:Nejposlouchanější
-
Vladimir Nabokov: Lolita. Za hranou lásky
-
Hermann Broch: Vyprávění služky Zerlíny. Nina Divíšková v příběhu lásky, žárlivosti a pomsty
-
František Langer: Jízdní hlídka. Dramatický příběh ze sibiřské anabáze československých legií
-
Fredric Brown: Hvězdná myš. Když se drobný hlodavec setká s mimozemskou civilizací
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.