Arnošt Lustig: Člověk ve velikosti poštovní známky
Příběh židovského vězně, který se vzdá prominentního postavení domácího učitele syna velitele koncentračního tábora a doprovází na tragické cestě své malé svěřence. Rozhlasovou inscenaci s výbornými hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Josefa Patočky nebo Vítězslava Vejražky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Arnošt Lustig patřil do tzv. druhé vlny spisovatelů reflektujících druhou světovou válku. Jeho celoživotním autorským tématem se stal holokaust, sám prošel Terezínem i Osvětimí a o hrůzách šoa pak svědčil celým svým literárním dílem. Knižně debutoval na konci padesátých let souborem próz Noc a naděje (1958) a Démanty noci (1958).
Hrdiny Lustigových povídek a románů jsou často děti nebo staří lidé, tedy ti, kteří byli proti nacistické vyhlazovací mašinérii zvlášť ohrožení a bezbranní. Svým psaním vracel Arnošt Lustig těmto často zapomenutým obětem nejenom hlas a tvář, ale především lidskou důstojnost.
Právě tak je tomu i v rozhlasové dramatizaci Lustigovy povídky Člověk ve velikosti poštovní známky, jejíž scénář napsala dramaturgyně Jaroslava Strejčková. Židovský vězeň Henryk Bley má jako domácí učitel syna velitele židovského ghetta výsadní postavení. Výhody, které z této pozice plynou, se Bley snaží zužitkovat pro přežití celé komunity, především opuštěných židovských sirotků. Když se ale ukáže, že skupina dětí bude zařazena do transportu smrti, vzdává se jejich učitel možnosti zachránit si život a dobrovolně je na tragické cestě doprovází.
Rozhlasová inscenace, kterou natočil v roce 1967 režisér Jiří Horčička, se může pochlubit výbornými hereckými výkony Josefa Patočky, Vítězslava Vejražky a především Rudolfa Hrušínského v roli sadistického nacistického poddůstojníka Oberga.
Radioteka.cz
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.