Alpy nejsou Jeseníky
Ivan Binar
Kouzlo prudkých strání
Hudba: veselé tyrolské jódlování
Nahodil: Dva metry bych klidně skočil, Kuchyňko.
Kuchyňka: Jenomže pod náma je nejmíň sedm, Nahodile...
Nahodil: Jestli ne deset...
Kuchyňka: Přece nás tu nenechají viset.
Nahodil: Co ti to říkal ten chlap v červené bundě?
Kuchyňka: Mluvil německy.
Nahodil:V Itálii – německy?
Kuchyňka: I kdyby mluvil italsky, stejně bych mu nerozuměl.
Nahodil: Já jsem ti říkal, že v Jeseníkách je taky pěkně a mluví se tam česky.
Kuchyňka: Tolik sněhu a tak parádně osvětlenou sjezdovku na Pradědu nemají. – Už´s někdy na Pradědu lyžoval o půlnoci?
Nahodil: Vždyť on už pod náma nikdo nelyžuje...
Kuchyňka: Ale světla pořád svítí... Určitě hledají závadu.
Nahodil: A je to tady! Tma!
Kuchyňka:Volám sto dvanáctku...
Nahodil: Myslíš, že v Itálii mají sto dvanáctku?
Kuchyňka: Aspoň to zkusím... – Haló, tady Kuchyňka! Visíme s Nahodilem na lanovce v Arntalu nad Svatým Jakubem. Strašně tu fouká. Přijeďte nás sundat, nebo vám v těch Alpách zmrzneme!
Nahodil: Tak co? Kdy tu budou?
Kuchyňka: Jak to mám vědět? Ten chlap spustil italsky a...
Nahodil: A?
Kuchyňka: A pak mi došel kredit.
Vítr fičí jako v pohádce o sněhové královně
Osoby a obsazení:
Nahodil: Jan Fišar
Kuchyňka: David Viktora
Autor: Ivan Binar
Režie: Tomáš Soldán
Dramaturgie: Eva Lenartová
Zvukový mistr: Hana Plecháčková-Kovalová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
