ALPHONSE DAUDET: Tartarin v Alpách

Její druhou část představuje příběh s názvem Tartarin v Alpách, který posluchačům přiblížíme v podobě osmidílné četby na pokračování. Taraskonský mluvka se vydává do švýcarských Alp, aby obhájil svou velevýznamnou funkci v klubu místních alpinistů. Věříme, že rozhlasová podoba alpských dobrodružství bodrého Tartarina potěší naše posluchače nejen svým neotřelým humorem a svižností vyprávění, ale i interpretačním mistrovstvím Pavla Soukupa za režijního vedení Vlada Ruska. Četbu na pokračování z překladu Věry Smetanové připravila Alena Heroutová.

Klasik francouzské prózy Alphonse Daudet (1840-1897) je znám především svou prvotinou Listy z mého mlýna a Podivuhodnými dobrodružstvími Tartarina z Tarasconu. Málokdo však ví, že tartarinovská dobrodružství tvoří volnou trilogii. Její druhou část představuje příběh s názvem Tartarin v Alpách, který nyní posluchačům představíme v podobě osmidílné četby na pokračování. Taraskonský mluvka se vydává do švýcarských Alp, aby obhájil svou velevýznamnou funkci P. K. A. Význam zkratky se posluchači dozvědí v jedné z prvních částí četby. Postava bodrého Tartarina je všeobecně známa: tento chlapík svými smyšlenými hrdinskými činy vytváří celé legendy. Nemyslí si ovšem o sobě, že lže, neboť, jak říká autor, "člověk z jihu nelže, ale mýlí se. Neříká vždycky pravdu, ale věří, že ji říká... Jeho lež je určitý druh přeludu." Tartarin je neúnavný fabulátor vlastního života. V našem příběhu však jeho chvástavost začne narážet na neúprosnou a tvrdou realitu: prostředí Alp je mnohem méně přívětivé než provensálské kopečky kolem Tarasconu, kde si místní "horolezci" mohli beztrestně hrát na alpinistická dobrodružství. Zbývá podotknout, že hora, již vyprávění uvádí pod starým názvem Panna, se dnes nazývá Jungfrau, a je vysoká 4.158 m. Vyprávění je prodchnuto satirou na dobové módy - autor se vysmívá směšným aspektům rozvíjejícího se alpinismu, citlivě vnímá komercializaci turismu, ale do svého zorného pole pojme i rodící se anarchistické hnutí. Alphonse Daudet jazykově i v koncepci postavy navázal na zdroje provensálského lidového vyprávění. Příznačným rysem jeho stylu je míšení ironického a lyrického tónu. Daudetův svěží styl se stal jedním ze vzorů francouzské moderní prózy a jeho texty patří do zlatého fondu francouzského písemnictví 19. století. Věříme, že rozhlasová podoba alpských dobrodružství bodrého Tartarina potěší naše posluchače nejen svým neotřelým humorem a svižností vyprávění, ale i interpretačním mistrovstvím Pavla Soukupa za režijního vedení Vlada Ruska. Četbu na pokračování z překladu Věry Smetanové připravila Alena Heroutová.