Alex Švamberk: Butó ve dvanácti obrazech
Japonský tanec butó viděli mnozí, ale jak zní a jak jeho tanečníci pracují, už poznal jen málokdo.
Butó promýšlí vyjadřování pohybem takřka odspodu až nahoru, od země až k nebi a především s otevřeným vědomím těla a prostoru. Jako avantgardní forma pohybového divadla vzniklo v poválečném Japonsku jako reakce na těžkou poválečnou dobu a vpád euroamerických vlivů do japonské kultury.
Z počátku bylo butó součástí japonské undergroundové scény, ale postupně se začalo rozšiřovat i do ostatních částí světa a zejména během 80. let se stalo kulturním fenoménem i v Evropě a USA. U nás se poprvé objevilo v roce 1984 s představením dnes již notoricky známého tanečníka Mina Tanaky a jeho souboru Mai-juku.
Alex Švamberk se tancem butó aktivně zabývá od roku 1994, kdy se poprvé účastnil tvůrčí dílny Mina Tanaky v Japonsku a ve své textově-zvukové kompozici nazvané „Butó ve dvanácti obrazech“ se věnuje různým aspektům tohoto japonského umění, jak z pohledu jeho zvukových projevů, tak z pohledu jeho filozofie, historie a působení na středoevropskou uměleckou scénu.
Butó má zažité takříkajíc pod kůží nejen jako autor hudby k různým tanečním představením, ale také jako performer a jeho téměř dokumentárně laděná kompozice je tak zároveň i portrétem určitého období jeho života a zkušenosti, stejně tak, jako portrétem fenoménu tohoto tanečního umění.
Kromě autorského textu a hudby, proplétajících se celou kompozicí, použil ve formě koláží i vlastní archivní záznamy rozhovorů s tanečníky butó, jako je Min Tanaka, Sumako Koseki, Ryuzo Fukuhara a Frank van de Ven, nebo také vzpomínky šéfa divadla Archa Ondřeje Hraba, který vlastně stojí na počátku uvedení tanečního umění butó na českou kulturní scénu.
Nejposlouchanější
-
Clare Dwyer Hogg: Sbohem. Svatopluk Skopal v příběhu o zradě, přiznání a (ne)možnosti vykoupení
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Karel Ladislav Kukla: Z ráje do pekla. Bujný svět výstředních dobrodruhů hýřících do bílého rána
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.