Aktualizovaný Shakespeare v Divadle ABC

Podobně je tomu i se Snem čarovné noci v pražském Divadle ABC, hraje se totiž nový shakespearovský překlad Jiřího Joska. Našeho spolupracovníka Romana Sikoru inscenace přivedla více k zamyšlení nad posláním divadelníků než k hodnocení hereckých výkonů.

Už tvrzení v úvodním textu programu, patrně z pera Jiřího Janků, že král Jakub I., Stuartovec, byl synem královny Alžběty I., Tudorovny, předznamenává hloubku vhledu do zákoutí slavné Shakespearovy komedie. Jde jen o jakousi idylu se škodolibými žertíky skřítka Puka, intrikami Oberona, roztomilým třeštěním lásky a nějakým bezvýznamným otcovským vyhrožováním smrtí, které nebere nikdo vážně.Příběh snad každý zná a v ABC k němu moc nového nepřinášejí. Nakonec je vše urovnáno, Helenu konečně miluje ten, který ji milovat má, Oberon dá za vyučenou své nevěrné ženě, královně víl Titánii, a svatba krále Thesea může za tohoto několikanásobného triumfu lásky vesele proběhnout. I s doprovodem nejapného divadelního představení v podání řemeslníků.Kdyby inscenace skončila na tomto, bylo by to ještě snesitelné. Jenže tvůrci se bohužel rozhodli hru aktualizovat. A to nejen skrze kostýmy. Vzhledem k tomu, že se děj odehrává v myticko-pohádkovém Řecku, řekli si, že z něj trochu udělají Řecko současné. A tak z nemotorných řemeslníků zkoušejících divadelní představení o Pyramovi a Thisbě učinili řecké nezaměstnané, a to v duchu myšlenek Václava Klause a myslitelů jemu podobných, že Řekové se jen válejí pod olivami a popíjejí ouzó nebo stávkují a demonstrují a jsou ochotni hnout prstem jen za tučný svazek eur. Vždyť přece jen proto tam teď mají tu krizi.Komické výstupy řemeslníků s výkony na úrovni nováckých zábavných pořadů však zpřevracejí významy v celé inscenaci. Pokud totiž z řemeslníků tvůrci udělali flákající se řeckou chudinu, která svou leností a chamtivostí přivedla zemi k bankrotu, z Thesea, Hyppolyty, mladých milenců a dalších svatebčanů jim bezděčně vzniká prostředí řeckých ekonomických a mocenských elit. V podání tvůrců jsou inteligentní, mají vkus, jsou citliví, krize se jich nijak nedotýká a nejspíš i poctivě platí daně, přičemž lůza tam dole ani neví, co to daně jsou. Takže i z toho je jasné, kdo za zkázu země může.Shakespearova komedie se tak v podání Divadla ABC bezděčně stává propagandistickou blamáží, která se vyznačuje především absencí informací, intelektu a servilní ochotou nemalé části českých divadelníků oddaně se přimykat k mocenským elitám a popleteně se cítit jejich součástí. Tedy jsou paradoxně přesně takoví, jak řemeslníky ve své hře původně vykresluje Shakespeare. I když ten je k nim o dost laskavější.Není tedy divu, že i Svojtkovi s Janků přijde vhodné dělat si legraci z evropské země, v níž lidé páchají sebevraždy, protože jim už nezbývá na živobytí, kde děti začínají trpět podvýživou a hyeny z celého světa se na ni vrhají, aby v obrovském výprodeji urvaly, co se dá. Ano, je to učiněná bžunda. Obzvláště se to tak musí jevit z pozice úspěšných českých divadelních podnikatelů, jejichž pracovitá scéna je schopna mimořádně prosperovat za pouhých padesát milionů ročně z veřejných rozpočtů.