Afrobeat, výbušná směs afrických rytmů a amerického funku

Kolébkou afrobeatu byl Lagos, kdysi hlavní město Nigerie - a u jeho zrodu stáli dva hudebníci: dnes už nežijící saxofonista Fela Kuti a dodnes aktivní bubeník Tony Allen. Styl vznikl prolnutím afrického smyslu pro rytmus s žánry přicházejícími ze Západu. Nebyl to však vliv Beatles či Rolling Stones - v Africe byl tehdy daleko populárnější James Brown, a právě jeho hudba kdysi pomáhala formovat afrobeat.

Fela Kuti byl muzikant a rebel vystavený těm nejtvrdším zkouškám. V Nigérii vládla obzvláště brutální diktatura a Kuti byl jejím největším nepřítelem. Bydlel, pracoval i vystupoval v komplexu The Shrine, Svatyně, který byl i jeho nahrávacím studiem a archivem. V době nejtvrdšího politického útlaku vládní ozbrojené síly Kutiho sídlo obklíčily a vypálily, a v rámci brutálního útoku vyhodili z okna Kutiho matku, která na následky zranění o několik dní později zemřela.

Kutiho hudba inspirovala muzikál Fela!, který se hrál v New Yorku i Londýně a též řadu současných skupin. V Madridu například žije saxofonista Pablo Hernández Ramos, vedoucí skupiny Ogun Afrobeat.

Zvláště úrodnou půdu našly africké styly v Brazílii. Tak například v Sao Paulu, největším městě jižní polokoule, jsou desítky prvotřídních skupin, které se afrobeatem inspirují. Velkou pozornost vzbudila sestava Bixiga 70.

Orchestr Iconili pochází z Minas Gerais, spolkového státu ve vnitrozemí Brazilské federace, a na jeho albu Piaco najdeme skladbu, která má silnou příchuť etiopské hudby. Název Mulatu ostatně inspirovalo křestní jméno významného etiopského skladatelle a vibrafonisty Mulatu Astatkeho.

Nigerijský bubeník Tony Allen, jeden z původních iniciátorů afrobeatu, je i ve svém pokročilém věku šestasedmdesáti let aktivní - a to jak na koncertech, tak i ve studiu. Jako producent se například podílel na albu African Woman. Natočila je o generaci mladší zpěvačka z Guineje Sia Tolno.