Adolf Hoffmeister: Mír. Rozhlasová premiéra nabídne černý humor, budovatelské písně i rap

Komedie se odehrává v Athénách v roce 421 před naším letopočtem a její zápletka spočívá v konfliktu mezi statkářem Trygaiem a zbrojířem Hieraklem. Každý z mužů touží po blahobytu, který jim přináší na jedné straně klidné zahrádkaření, na straně druhé obchod se zbraněmi. Jelikož by mohla vypuknout válka s Thébami, rozhodne se domácký Trygaios osedlat svého smrdutého chrobáka a vyletět s ním na Olymp.

Na bájné místo skutečně doletí, ale jeho domněnka, že snadno uprosí bohy a donese zpět na zem mír, se ukáže jako mylná. Na Olympu nachází pouze božského Herma, se kterým je nucen tvrdě vyjednávat o podmínkách, za jakých si může mír vykopat. Satira se silným protiválečným apelem byla autorem jednoznačně zacílena na vzrůstající sílu nacismu v sousedním Německu. Československou cenzurou však byla zakázána dřív, než ji mohl na jevišti uvést režisér Jindřich Honzl. (K uvedení titulu na profesionálním jevišti dosud pravděpodobně nedošlo.)

Radoslav Šopík a Pavel Hromádka v hlavních rolích inscenace Mír|foto: Hana Hložková

Rozhlasová adaptace Míru vznikla za účelem připomenutí tohoto pozoruhodného dramatického díla české meziválečné avantgardy. Přestože by se mohlo zdát, že dobové reálie ztíží současnému posluchači orientaci v častých narážkách a odkazech spjatých s rokem vzniku, protimilitaristický ráz hry je natolik silný, že v něm nezanikne nic podstatného. Hoffmeister stvořil hudebně dramatickou hru, obsahující velké množství písňových a voicebandových vstupů, skrze které vyniká ironický, až černý, humor. Asi nejkrutějším dějovým prvkem je postava Míru, který je němý a natolik zbědovaný, že není schopen jakéhokoliv činu a dokonce za něj hovoří jiní. Pro text jsou charakteristické slovní hříčky a obraty, vycházející z projevů soudobých státníků a dikce žurnalistů. Je možné se domnívat, že právě sugestivní, i když navenek zábavný, duch komedie vedl k jejímu zákazu? Nebylo by divu. 

Protimilitaristický ráz hry, který měl odhalit dobyvatelské pikle nacistů, ztratil na své pádnosti, když se u nás celý národ chápal zbraně na obranu země před fašismem.
Adolf Hoffmeister

Inscenace, která vznikla v brněnském studiu, respektuje původní Hoffmeisterův záměr, ale není rekonstrukcí této avantgardní hry. Protiválečné téma posouvá blíž k současnosti skrze hudebně zvukové pojetí. Ať jde o zcizovací komentáře Aristofana, nebo songy, které využívají širokou škálu a pestrost žánrů od vojenského marše, parodie na popové či budovatelské písně až po rap.

Adolf Hoffmeister (1902–1973) byl čelný představitel české meziválečné avantgardy, spoluzakladatel levicového uměleckého svazu Devětsil. Vynikal zejména jako výtvarník a karikaturista, věnoval se však i próze a publicistice. Je autorem libret k drobným baletům (Park, Passepartout, Trestanec) a k dětské opeře (Brundibár), věnoval se i dramatické tvorbě (Mládí ve hře, Nevěsta, Zpívající Benátky, Slepcova píšťalka aneb Lidice, Řecká tragédie, Poprava, Pissoir aj.). Československý rozhlas Brno natočil v roce 1966 „americkou veselohru“ Nevěsta v režii Miroslava Nejezchleba s Miriam Hynkovou v titulní roli.