Jiří Adámek Austerlitz: Matko Boží, vyžeň Putina. Vymítání diktátora podle Pussy Riot

Toto vystoupení se stalo záminkou, aby tři členky kapely, které se podařilo identifikovat, byly drženy mnoho měsíců ve vazbě, dvě z nich odsouzeny ve zmanipulovaném procesu ke dvěma letům vězení a následně odveleny do nejtvrdších trestaneckých kolonií.

Při bližším prozkoumání se ukazuje, že tento příběh je neobyčejně vrstevnatý. Odsouzené umělkyně byly studentky filozofie a jejich zdánlivě naivní aktivismus se opíral o promyšlený vztah k umění, ženské emancipaci i ruské společnosti. Jejich intervence byla reakcí na manipulace výsledků parlamentních voleb 2011, po kterých se v zemi konaly protestní demonstrace. Vystoupením v chrámu Krista Spasitele také poukazovaly na prorežimní, vyhraněně konzervativní charakter ruské pravoslavné církve, v jejímž čele stojí bývalý spolupracovník KGB a tajný miliardář patriarcha Kirill. Protest mířil i proti podivným podnikatelským praktikám, které na onom církevním území probíhaly. V akci Pussy Riot lze číst motiv biblického vyhánění z chrámu. S tím je spojena forma mariánské „punkové modlitby“, jak inkriminovanou píseň členky kapely nazývají.

Většině světové kulturní veřejnosti byl smysl akce, na kterou Putinův režim zareagoval s takovou tvrdostí, jasný už tehdy. Až prorockého významu ovšem nabývá deset let poté, v únoru 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu.

Čtěte také

Matko Boží, vyžeň Putina. Hra o Pussy Riot mě přivedla k otázce, kdo je tu vlastně kacíř, říká autor

Kompozice Matko Boží, vyžeň Putina (v češtině zpěvnější varianta původního znění Bohorodičko, vyžeň Putina), přivádí před mikrofony tři jemné ženské hlasy, aby v proměnlivém proudu litanií, prohlášení, citací a zpěvů, znovu položily otázku, proč ruská společnost tolik lne k diktátoru Vladimiru Putinovi. A proč je tak těžké ho vyhnat z ruských myslí a srdcí.

Jednotícím autorským i režijním přístupem, který svedl dohromady trio Vendula Holičková, Kateřina Císařová a Bára Mišíková s hráči Brno Contemporary Orchestra vedenými dirigentem Pavlem Šnajdrem, je všudypřítomná ironie. S tou dotvářel hudebně zvukovou podobu celku i Ladislav Železný, který s Jiřím Adámkem Austerlitzem spolupracuje nejen v rozhlase, ale i na divadle.

Premiéru hry vysílá Český rozhlas Vltava 18. 2. 2025, kdy si připomínáme třetí rok od zahájení války na Ukrajině.