Adam Borzič: Jestliže strach nadřadíme solidaritě, co se z nás stane?
V nové sbírce vede básnický mezikulturní dialog. Renesanční humanismus se v jeho textech setkává s islámskou mystikou. Vymezuje se tak vůči těm, kteří západní a islámskou kulturu považují za nesmiřitelné protiklady?
Renesanční motiv s větší nebo menší pravidelností střídá motiv islámský. Po básni o Michelangelovi následuje báseň o Al-Ghazálím. To je zřejmě nejnápadnější rys sbírky Západo-východní zrcadla. Renesanční humanismus a islámský súfismus by sice řada lidí asi považovala za protipóly, ale Borzič nemá zapotřebí je smiřovat. V jeho básních se totiž naopak vzájemně doplňují. A k jejich napsání ho přimělo i společenské klima:
Není nelogické, že v době, kdy jsem to začal psát, v roce 2016, bylo ještě hodně v proudu takové to islamofobní běsnění a následky imigrační krize – tak, jak se valily mediálním prostorem. Tohle všechno bylo v ovzduší. A tím pádem mi najednou došlo, že se ty motivy ke mně dostávají kontextově.
Ne náhodou je Borzič jedním ze signatářů dopisu, ve kterém spisovatelé vyzývají premiéra Babiše k tomu, aby česká vláda přijala dětské uprchlíky ze Sýrie. „Skutečnost, že nemůžeme přijmout ani padesát dětí, je děsuplná. (…) Jestliže náš strach nadřadíme tomu, abychom se s někým solidarizovali, co se z nás jako z lidí stane?“
Michal Pullmann: Bez humanitních věd nelze porozumět současnému světu
Od prvního února vede Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Jak bude hájit společenskovědní obory, o jejichž roli se dnes pochybuje?
Západo-východní zrcadla nejsou jedinou letošní publikací Adama Borziče. Společně s literární vědkyní Olgou Pavlovou a politologem Ondřejem Slačálkem vydali knihu Proroci postutopického radikalismu. Vycházejí z toho, že skončila doba utopických projektů, a ptají se, zda dnes proto nechybí určitý typ spirituality. Zájem o ní přitom podle Borziče je:
„Říká se, že jsme nejateističtější země na světě. Ale zkuste se lidí neptat na to, jestli věří v boha nebo jestli chodí do kostela. Zkuste se jich ptát, jestli čtou horoskopy, jestli si nechávají vykládat karty… Vždyť my jsme pomalu národ esoteriků! A já to nechci jenom parodovat, já to chci vzít i vážně. Je to výraz nějaké religiozity, která není rozpoznaná a která není kultivovaná, což je bohužel problém.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
